† Milosrdná sestra †
Anežka Antonie Witková

Autor: PhDr. Markéta Doležalová

Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3

Naše poděkování
Děkujeme Ústavu pro studium totalitních režimů za možnost zveřejnit tuto práci - podporu našeho web projektu.

Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.



Obsah:

Úvod   str. [1]
1. Mladá léta sestry Anežky a počátky jejího působení mezi Milosrdnými sestrami   str. [2]
2. Řád německých rytířů   str. [3]
3. Okupace a působení sester v nemocniční a ošetřovatelské péči   str. [4]
4. Léta 1945 až 1948   str. [5]
5. Aktivity Státní bezpečnosti proti Milosrdným sestrám   str. [6]



Útok represivního a justičního aparátu totalitního státu na řádové společenství žen působících ve zdravotnické, školské a sociální oblasti.

Na osudech členky řádu Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské Anežky, řádovým jménem Antonie, Witkové1 a jejích spolusester můžeme demonstrovat dopady proticírkevní politiky Komunistické strany Československa, uplatňované již od prvních měsíců po osvobození v roce 1945 a naplno rozvinuté na přelomu 40. a 50. let minulého století. Představené ženských řeholí byly v mnoha případech vystaveny stejně tvrdé perzekuci jako vedoucí osobnosti řádů mužských. Procesy s nimi se však častěji konaly před krajskými soudy, nepřitahovaly tedy takovou pozornost.


vazební fotografie anežky antonie witkové, pořízená 4. 6. 1951

Vazební fotografie Anežky Antonie Witkové, pořízená 4. 6. 1951
Foto: ABS


 Komunistická propaganda se snažila zdůvodnit své kroky proti řádovým společenstvím, která považovala za mimořádně nebezpečné odpůrce pro jejich vnitřní kázeň, organizovanost i počet, ideologicky podbarvenými hesly o tmářství, zpátečnictví a provázanosti s nepřáteli republiky (tradičně s Vatikánem a v námi sledovaném případě i s germanofilsky orientovanými "živly"). Výsledky mnohaleté činnosti sester na poli zdravotnické a sociální péče i školního a předškolního vzdělávání, zejména dívek, tato propaganda buď zcela bagatelizovala, nebo znehodnocovala. Stavěla proti nim hesla o profesionalizaci socialistického zdravotnictví a progresivním zaměření školství. Ve skutečnosti KSČ ještě mnohem více než o monopol v oblasti vzdělávání a zdravotnictví usilovala o zisky ryze mocenské a majetkové. Řád Milosrdných sester P. Marie Jeruzalémské (dále jen Milosrdné sestry), jako ženská odnož Řádu německých rytířů neboli Řádu bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě (dále jen Řád), měl svá centra i majetky převážně v citlivé pohraniční oblasti moravskoslezské. Komunistům šlo o posílení dosti slabých pozic v tomto regionu, který se vzhledem k plánům na industrializaci Ostravska měl stát jednou z budoucích "výkladních skříní" režimu.



1 Osobnosti Anežky Antonie Witkové se věnuje např. Vojtěch VLČEK v publikaci Ženské řehole za komunismu 1948–1989. Sborník příspěvků z konference pořádané Konferencí vyšších představených ženských řeholí v ČR a Českou křesťanskou akademií dne 1. října 2003 v kostele sv. Voršily v Praze (Matice cyrilometodějská, Olomouc 2005), a to v kapitole Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské (sestry Řádu německých rytířů), s. 78–80. Dále je uváděna v téže publikaci ve zpracování vzpomínek sestry Hedviky Virgilie Moravcové v kapitole



[Úvod]  [2]