† Milosrdná sestra †
Anežka Antonie Witková

Autor: PhDr. Markéta Doležalová

Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3


ŘÁD NĚMECKÝCH RYTÍŘŮ

 Řád byl založen v r. 1190 v Akonu v dnešní Palestině při III. křížové výpravě jako špitální bratrstvo určené k ochraně poutníků. Do zemí Koruny české pozval řádové rytíře Přemysl Otakar I. (od něho Řád získal majetky v Opavě, v Praze a na Mělníce). První řádové sídlo na našem území vzniklo při kostele sv. Petra na Novém Městě pražském. Václav I. rozmnožil majetky Řádu o statky na Litoměřicku, Humpolecku a Rakovnicku, na Moravě pak v okolí Znojma. Dalšími významnými centry Řádu se v 13. století staly Hradec Králové (zde vznikl i špitál), Chomutov, Jindřichův Hradec a Cheb.


 Po pádu Akonu jako poslední výspy křižáckého státu v Palestině se ústředí Řádu přesunulo do Pobaltí. Christianizace tamních pohanských obyvatel, zejména na území pozdějšího Pruska a Litvy, "ohněm a mečem" vstoupila do povědomí národů severovýchodní Evropy jako období tvrdé řádové nadvlády nad balto-slovanským obyvatelstvem. Výbojů Řádu se účastnil též Přemysl Otakar II. (založil Královec, pozdější Kaliningrad). Husitské války přinesly Řádu v českých zemích a na Moravě velké ztráty, z tzv. komend (sídlo nejnižší úrovně v řádové hierarchii) se jich několik zachovalo pouze na územích, kam husitské hnutí nezasáhlo.


 Centrem řádového života se stala Opava, k níž po porážce českého stavovského povstání přibylo i konfiskované panství Bruntál. V celoevropském kontextu Řád mezitím zasáhla reformace. Velmistr Albrecht Hohenzollernský přestoupil na luteránství a řádová území v Prusku přijal jako své světské léno. Počínaje arcivévodou Maxmiliánem Habsburským byli za velmistry vybíráni příslušníci tohoto rodu nebo spříznění Lotrinští (velmistr byl i nejmladší syn císařovny Marie Terezie). Definitivní tečku za existencí Řádu na německém území udělal Napoleon Bonaparte v roce 1809.


 Další působení Řádu se omezilo na země pod vládou rodu habsbursko-lotrinského, oficiální sídlo velmistra se přesunulo do Vídně a osobní na zámek v Bruntále. V 19. století velmistr Maxmilián Josef Řád modernizoval, byla přijata nová statuta, jeho rytířská složka zcela ustoupila složce kněžské a řádovým sestrám. Pro ně byl zřízen v roce 1840 mateřinec v Opavě, 1843 v Andělské Hoře, 1846 v Bruntále, následovalo založení filiálního domu opavského mateřince ve Vrbně pod Pradědem a dalšího domu sester v Rýžovišti (50. až 60. léta 19. století). Na všech těchto místech vyvíjely sestry rozsáhlou pedagogickou, charitativní a sociální činnost.


 Za první světové války vedl řád arcivévoda Evžen, polní maršál a velitel italské fronty. Řádové sestry se věnovaly zdravotní péči o zraněné a nemocné vojáky na frontě i v zázemí. Propojení Řádu s habsbursko-lotrinským rodem (v osobách velmistrů) mu po vzniku Československé republiky přineslo komplikace.


 V letech 1919–1925 byly řádové majetky pod nucenou správou. Napětí mezi československým státem a vedením Řádu se poněkud zmírnilo až ve 30. letech po nástupu Hitlera k moci. Tehdy velmistr Robert Schälzky podnikl kroky ke sblížení s prezidentem T. G. Masarykem. Po roce 1935 poskytl Řád půjčku na budování pohraničních opevnění a čs. armádě dal k dispozici zámek v Hrabyni a hájenky ve svých pohraničních lesích.



[2]  [4]