† Historie a dekorace 4. pluku Deutschmeistrů †

Autoři: Roman Jedlička – Ladislav F. Sedlák
a se svolením faleristického časopisu Signum.

Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.



Rakousko-Uhersko nemělo klasickou tradici plukovních odznaků, kterou známe např. z ruské faleristiky, ale je mnoho odznaků, křížů a medaili, které můžeme označit za čestné či plukovní odznaky. Považujeme proto za chybné, pokud tyto odznaky a mnohé další jiné označujeme nepěkným výrazem „čepicový odznak,, jen z důvodu, že některé odznaky vojáci v poli nosili opravdu na polních čepicích. Existuje však dostatečné množství dobových fotografií, kde můžeme vidět důstojníka či vojína odznakem upevněným na kapse uniformy.

Mezi takové známé a dnes i vzácné plukovní dekorace patří medaile a odznak vídeňského 4. pěšího pluku (Hoch- und Deutschmeister Nr. 4), který známe pod označením "Dajčmajstři".

Slavná tradice tohoto pluku sahá až k roku 1696, do období válek s Turky a vítězného tažení prince Evžena Savojského, kdy byl tento jeden z nejstarších vojenských útvarů založen. Majitelem pluku byl vždy jeden z rakouských arcivévodů, který byl zároveň velmistr Řádu Německých rytířů (jeho titul v němčině byl "Hoch- und Deutschmeister", odkud tedy i název pluku). V době od 23. září 1893 jsou dva prapory vídeňského c. a k. pěšího pluku "Hoch- und Deutschmeister" č. 4 dislokovány v Jihlavě, kde jsou posádkou až do 23. července roku 1896. kdy oba prapory odchází do své domovské posádky ve Vídni. Snad zde je počátek označení pluku jako německo-český pluk.

K 200. výročí založení 4. pluku v roce 1896, tedy v mírové době, kdy rakousko-uherská monarchie prožívá své nejklidnější a radostné období, byla založena upomínková medaile slavného vídeňského pluku. Císař František Josef 1, který považoval armádu za základní pilíř mocnářství, byl zároveň panovníkem, který miloval vojenské parády, slavnostní pochody, přehlídky a i vojenská cvičení jednotek zakončená pravidelnými podzimními manévry. Je tedy zcela pochopitelné, že medaile, která byla v roce 1896 založena pro jeho milovaný 4. pěší pluk, znamenala pro město Vídeň možnost oslav, parád a hudebních slavností ve spojitosti s touto pamětní a vzpomínkovou medailí. Medaile byla založena pod názvem "Hoch- und Deutschmeister Regimentsjubiffiumsmedaille 1896", tedy Jubilejní medaile pluku "Hoch- und Deutschmeister" 1896 (viz 3. strana barevné obálky nahoře).

Medaile je vyrobena ze zlatavého bronzu.
Je kruhová o průměru 37,4 mm, výška s ouškem pro závěsný kruh je 42,2 mm, tloušťka při okraji 2,9 mm, váha kolísá od 25,95 do 26,35 g (alespoň u exemplářů, které jsme měli možnost vážit). Medaile má oboustranně zvýšený okraj. Na lehce zvýšeném mezikruží při okraji je opis:
DEN KAMERADEN ZUR ERINNERUNG AN DAS 200 JÄHRIGE JUBILÄEUM DES REGIMENTS (v překladu: Kamarádům v upomínce na 200leté výročí pluku).
Ve střední části medaile jsou rozloženy dva oválné portrétní medailony, jeden s opisem FRANZ LUDWIG HERZOG V. BAYERN, druhý s opisem ERZHERZOG EUGEN V. OSTERREICH, oba zevně lemované vavřínovou ratolestí. V horní části středového mezikruží je symbolické "Boží oko" v jasných paprscích. Pod oválnými portréty je na vojenských standartách položen znak města Vídně.

Revers:
Ve střední části medaile je dobová pamětní tabule, která má ve své horní části medailon lemovaný vavřínovým věncem s portrétem císaře Františka Josefa 1. a opisem FRANZ JOSEPH I. Po stranách nad okraji této tabule jsou rakouští orli.

V ploše tabule je čtyřřádkový nápis: K.u.K. HOCH u. I DEUTSCHMEISTER INFT. REG. No 4 / 1696-1896 (v překladu: C. a k. Hoch u. Deutschmeister pěší regiment č. 4 / 1696-1896). Při okraji tabule jsou zpodobeny dvě postavy vojínů pluku: Postava vlevo představuje mušketýra s výzbrojí a výstrojí z r. 1696, postava vpravo znázorňuje naopak moderního vojína armády z roku 1896. V dolní části medaile pod pamětní tabulí je rozkřídlený korunovaný rakouský orel. Vpravo v dolní části je medaile při okraji drobně značena jménem medailéra SCHWERDTNER.

Pevným kulovitým ouškem na horním okraji prochází kruh pro stuhu. Ta je bleděmodrá (barva nebeské modři je totožná s výložkami pluku), rozdělená střední rakouskou trikolorou (tedy červeno-bílo-červená) na 3 stejně široké pruhy. Stuha je složena do typického trojúhelníku.


Jubilejní medaile 200. let pluku Hoch- und Deutschmeister 1896 - Hoch- und Deutschmeister Regimentsjubiffiumsmedaille 1896

V počátečním období Velké války 1914-18 byl pluk v sestavě 50. pěší brigády v seskupení II. armádního sboru zapojen do bojů na východní frontě proti carskému Rusku. V roce 1916, kdy armády Rakouska-Uherska a císařského Německa bojovaly společně s jednotkami turecké armády, bylo jistě nutno povzbudit bojového ducha vojáků. Jednou z možností bylo udělení viditelné dekorace, která by byla zároveň připomenutím tradice i jistým poděkováním vojákům. V případě 4. pěšího pluku je v roce 1916 založen velmi vkusný odznak, který je připomínkou tradice pluku i řádu Německých rytířů.

V roce 1916, v době kdy byl odznak založen a udělen, informovala o slavné historii pluku řada vídeňských deníků, novin a časopisů. Vídeňané byli na své syny bojující za císaře a vlast právem pyšni. I když válečný stav nedovoloval pompu a slavnost mírové doby, předávání čestného a pamětního odznaku proběhlo za účasti nejvyššího armádního velení a velmistra řádu Německých rytířů polního maršála arcivévody Eugena.

Připínací odznak má tvar oválu o výšce 50 mm a šířce 36,5 mm, je zhotoven z postříbřeného bronzu a je lehce vyklenutý.
Avers:
V černě lakovaném mezikruží oválu je nápis K.u.K. 1. R. HOCH-UND DEUTSCHMEISTER No. 4, dole pak letopočty 1914-1916.
Na ovál je položen velmistrovský kříž Řádu německých rytířů s vavřínovým věncem. Výřezy v dolní Části mezi mezikružím a věncem jsou doplněny rozloženým letopočtem 1696.
Revers:
Zadní strana je hladká. Je zde svisle umístěna zapínací spona k upevnění na stejnokroj, vpravo svisle je umístěna značka výrobce "ROZET & FISCHMEISTER WIEN I."

Po skončení Velké války historie pluku pokračuje jako součást Spolkového vojska Rakouské republiky. Po násilném připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu roku 1938 se 4. pěší pluk pod označením 134. grenadýrský regiment (pěší pluk) jako součást
Reichsgrenadier-Division zúčastnil nešťastného tažení do Ruska a byl zcela zničen pod Stalingradem. Památce statečných mladých mužů je mj. věnována expozice ve Vojenském muzeu ve Vídni (Arsenal).

Historie pluku však pokračovala i po 2. světové válce a pluk existuje v armádě Rakouské spolkové republiky až podnes. Dokladem toho je i pamětní medaile na 300. výročí založení pluku z roku 1996. Medaile je ve žlutém kovu s oboustranně zvýšeným okrajem.
Na líci medaile je velmistrovský profesní kříž, kolem německy opis DEUTSCHMEISTER IST UND BLEIBT MAN (tj. Deutschmeister je a zůstane), v dolní části letopočet oddělený od textu tečkami.
Na rubni straně je část pomníku z vídeňského Deutschmeisterplatz s vojákem držícím prapor, kolem německy opis 300 JAHRE DEUTSCHMEISTER-REGIMENT (tj. 300 let pluku Deutschmeister). Stuha je totožná se stuhou medaile z r. 1896. Podle obrázku e ale diskutabilní, zda zavěšením medaile na stuze nejsou prohozeny strana lícová a rubní.


Jubilejní medaile 300. let pluku Hoch- und Deutschmeister 1896 - Hoch- und Deutschmeister Regimentsjubiffiumsmedaille 1896

Na slavné tradice pluku a jeho statečnosti však po skončení války parazitovala skupina obchodníků, kteří zneužili plukovní odznak 4. pluku. Již v roce 1953 přináší americký časopis Medal Colector (leden-únor 1953) informaci a upozornění na podvod s tzv. Stalingradským křížem a Čestným Stalingradským štítem:
"Tento odznak založil Adolf Hitler pro 134. grenadýrský (pěší) pluk. Odznak měl být určen všem vojákům bojujícím u Stalingradu. Velikost odznaku je 23-30 mm, je vyroben ze světlého kovu. Ramena kříže jsou modře smaltovaná, středový štítek černý. Odznak má podobu kříže velmistra řádu Německých rytířů, ale ve středním medailonu je orlice se svastikou. Pod medailonem na stuze je nápis STALINGRAD". (obrázek č. 2)

Nikdo z nás není schopný přesně určit, kde a jak se tento odznak měl nosit, je zbytečné bádat nad tím, zda byl odznak určen k nošení na rukávu uniformy, což se jeví jako pravděpodobné, ale vzhledem k tomu, že jde celkové o podvodnou záležitost, nebudeme se způsobem možného nošení odznaku zabývat. Tuto nejasnou situaci využívají obchodníci, kteří Stalingradský kříž umístili na nárameníky. Fotografie vypadá věrohodně, křížek je pečlivě vyroben, vše vypadá originálně, dokonce i umístění křížů na náramenících je jednou z tradic německé armády. Chceme však všechny kolegy ubezpečit, že i tento obrázek je pouhým podvodem.

Dalším zneužitím původního plukovního odznaku z roku 1916 je tak zvaný Čestný štít „Za Stalingrad,, který je zcela vymyšlen. Obrázek tohoto čestného štítu, který zde předvádíme, nebudeme popisovat, ale základem je opět kříž 4. pluku. V době, kdy se kříže, ale i tyto štíty nabízely, existovalo větší množství legend - jedna z nich za ideového tvůrce označila pobočníka maršála Pauluse plukovníka Adama, který měl mít údajně náčrt kříže či štítu ve svém deníku. Paulus i Adam skončili po propuštění ze zajetí v NDR a snad jen hlupák by mohl uvěřit této informací. Čestný štít Za Stalingrad měl být předurčen tak jako ostatní štíty k nošení na rukávu vojáka.

A konečně byl tento motiv použit také na podvrhu Medaile Za Stalingrad. V našem případě si padělatel zjednodušil práci v tom, že tato medaile je evidentně hrubě litá na přední straně je známý portrét vojáka v přilbě, ale zcela chybí opis či nápis. Zadní strana je hladká a je zde falešný či vymyšlený Stalingradský kříž. Výrobce medaili opatřil i malým ouškem k nošení na nám neznámé stuze. Pokud připustíme, že v roce 1955-56 se z ruského zajetí vrací zhruba 5.000 vojáků, prokazatelně zajatých ve Stalingradském kotli, tak i kdy-bychom počítali, že 5-10% z tohoto počtů mohli být ,,Rakušané,, není reálné předpokládat, že se tato medaile počátkem padesátých let vyrobila jako pamětní speciálně pro rakouské vojáky. Danou problematikou se nezabývá ani Kurt G. Klietmann ani Jörg Nimmergut, tedy odborníci, které považujeme i za seriózní znalce i obchodníky.

I když je problematika těchto podvrhů známá, stále se objevují na různých aukcích, jsou nabízeny na eBay a podobně. Jistě i z tohoto důvodu považujeme za nutné upozornit především mladší kolegy na tyto podvodné machinace.

Tento slavný rakouský pluk má svoji tradici, která obstála i v těžkých dobách 2. světové války a i dnes je tato slavná tradice podporována nejen armádou Rakouska, ale i samotnými občany města Vídně a je ctí pro mladého muže, který nastupuje základní službu k tomuto pluku.