† Historie německého řádu †

Řád německých rytířů je jeden z duchovních rytířských řádů, vzniklý ve 12. století na území bývalého křesťanského Jeruzalémského království. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. S jeho mocí a velikostí se mohl rovnat už jen pouze Řád templářů nebo Řád maltézských rytířů. Řád se podílel na křížových taženích do Svaté země, ale svou význačnou roli sehrál teprve až v severovýchodní Evropě. Velmistr řádu dnes sídlí ve Vídni, stejně jako generální rada a archiv. V Římě sídlí tzv. generální prokurátor, který zastupuje řád před Svatým stolcem.

Řád má mužskou i ženskou větev a oficiálně působí v Rakousku, Itálii, Česku, Slovensku, Slovinsku, Německu a Belgii. V českém prostředí řád užívá oficiální názvy Německý řád (od r. 1929) pro mužskou větev a Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské pro ženskou větev, obě větve zde existují jako české provincie a jejich vedení sídlí v Opavě. Většina jeho činnosti se zaměřuje na provoz a podporu zdravotnických a sociálních zařízení. Velká pozornost je věnována rozsáhlým majetkoprávním sporům s Českou republikou o majetek řádu zkonfiskovaný v roce 1946 Československem, z nichž největší vášně vzbuzuje spor o hrad Bouzov.

Řád byl znám pod názvy Řád německých rytířů, Německý řád, Bratři německého řádu Panny Marie Jeruzalémské, německy pak Deutscher Ritterorden, Deutscher Orden, Haus der Ritter des Hospitals Sankt Marien der Deutschen zu Jerusalem, a dále latinsky Ordo Domus Sanctæ Mariae Theutonicorum in Jerusalem atd.

Heraldika: černý kříž na stříbrném poli. Obdobně jako i u jiných řádů byl tvar černého kříže často měněn. Zlatě lemovaný černý heraldický kříž doplněný zlatým erbem s černou orlicí byl výhradně znakem velmistra řádu.


Rozšířená verze v přípravě:

Řád vznikl v roce 1190 při třetí křížové výpravě a je spojován s obléháním města Akkon. Skutečný prvopočátek je nejspíše o několik desítek let zpět v samotném Jeruzalémě. Výpravu vedl císař Friedrich I. Barbarossa, který žádal kupce z Brém a Lübeku, aby vybudovali špitál pro nemocné cholerou. Špitál se odvolával na tradici Německého domu pro poutníky v Jeruzalémě a přijal jméno Bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě. Řád byl potvrzen papežem roku 1194. Řád působil po boku dvou starších řádů a to Templářů, od kterých převzal řeholi pro rytířskou složku a řádu Johanitů - Rytířů sv. Jana dnes Maltézských rytířů od kterých přijal řeholi pro špitální bratrstvo. Řád měl jasnou strukturu:
bratři rytíři - zajišťovali bezpečnost, bránili špitál před útoky Saracenů a podíleli se na udržování křesťanské komunity ve Svaté zemi
bratři ošetřovatelé - ošetřovali nemocné
bratři kněží - zajišťovali duchovní pomoc

Řád měl zkrácený latinský název Ordo Teutonicum. Řád začal odpovídat na výzvy evropských panovníků, kteří zvali tento řád do Evropy, aby chránil katolické území před útoky Osmanů na území Transylvánie. Řád vybudoval systém opevnění a expandoval do Evropy tím, že přiváděl obyvatelstvo na prázdná území.

Současná řádová struktura: N/A

Heraldika, odznaky a odívání:

Heraldickou tinkturou je černá jako barva a stříbrná jako kov. V praxi se používá i bílá barva (heraldická pravidla povolují). Jako znak je použit černý heroltský - břevnový kříž ve stříbrném poli. Tvar štítu je převážně gotický. Štít velmistra je čtvrcen černým herolským křížem. Uprostřed je čestný štít s černou orlicí ve zlatém poli. Z něho vedou do jednotlivých ramen zlatá břevna (udělená řádu ve Svaté zemi králem Jeruzalémským), které jsou zakončeny zlatými liliemi (na paměť krále Francie sv. Ludvíka IX).