† Řádový hrad Bouzov †

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.



Počátky hradu Bouzov až ke zřícenině

 Byl založen jako gotický hrad na počátku 14. století, pravděpodobně rodem pánů z Bouzova, z nichž Búz z Búzova byl v letech 1317 - 1339 prvním známým držitelem hradu. Ještě v průběhu 14. stol. změnil hrad několikrát majitele. Od poloviny 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi, ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.


hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov na počátku 19. století, castle bouzov of the 19th century, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic hrad bouzov rok 1867, burg bouzov jahr 1867, castle bouzov of the year 1867, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic

Řádový hrad Bouzov na počátku 19. století / Řádový hrad Bouzov rok 1867


 V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století, i když se v jeho držení vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. V roce 1408 postoupili synové Heralta z Kunštátu bouzovské panství svému strýci Bočkovi z poděbradské větve. Je velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad (původně se psal Jiří z Kunštátu a Bouzova), když jeho otec Viktorín na Bouzově prokazatelně sídlil. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1481 byl majitelem Bouzova Jan ze Šelmberka a poté se hrad opět vrátil do rukou pánů z Kunštátu. Za nich dosáhlo panství největšího rozkvětu. Hrad byl také značně rozšířen, vzrostla jeho obranyschopnost i obytný komfort.
V roce 1494 zapsal Boček Kuna z Kunštátu bouzovské zboží Hanušovi Haugvicovi z Biskupic. Panství se do té doby již značně rozrostlo, v zápise jsou uváděny hrad a městečko Bouzov, městečko Loštice a dalších 28 okolních vsí nebo jejich částí.
V roce 1547 přešlo panství na Prokopa Podstatského z Prusinovic a po jeho smrti bylo rozděleno na dvě části. Větší část s hradem převzal Jindřich Podstatský, menší část Jetřich Podstatský. V roce 1583 prodal Jindřich svou část s hradem Nakserovi z Chotějovic, ten ještě téhož roku prodává panství Janovi Bergerovi z Bergu. Dalším majitelem hradu byl od roku 1617 Fridrich z Oppersdorfu. Rod Oppersdorfů upravil interiéry hradu do renesančního slohu a vybudovali nové palácové křídlo.


 O osudech Bouzova za třicetileté války je málo zpráv. Někteří historikové uvádějí, že se Bouzov udržel proti Švédům a stal se jednou z mála císařských základen, jiné prameny však uvádějí, že byl císařským vojskem opuštěn a v roce 1645 byla Švédy úplně pobořena opevnění z přední strany. Archiválie potvrzující jeden či druhý názor zatím nebyly nalezeny. Syn Fridricha z Oppersdorfu prodal válkou zpustošené panství v roce 1655 Eusebii Podstatské, která je odkázala svému třetímu manželovi Leopoldovi z Hodic. Jejich syn František Josef z Hodic opět spojil obě části panství, v roce 1696 pak celé panství prodává Františku Ludyficovi, falckraběti rýnskému, biskupovi ve Wormsu a Vratislavi, velmistrovi Řádu německých rytířů.


 Tak jak se na Bouzově měnily jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba. Zatímco v době pánů z Bouzova měl hrad především obrannou a strážní funkci a skládal se zřejmě z věže, hradeb a dřevěných obytných budov, Vildenberkové již vybudovali na jižní straně kamenný obytný palác, převyšující hradby. Ve 14. stol. byl hrad podstatně rozšířen, bylo vybudováno předhradí s hospodářskými budovami, obehnané příkopem a obranným valem. Markrabě Jošt pak nechal obehnat předhradí hradbami s vysokou věží a kolem vlastního hradu dal přistavět parkánové hradby. Také v počátečním období vlády pánů z Kunštátu byla zvyšována především obranyschopnost hradu. Sídlo dostalo nové souvislé hradby se dvěma baštami a nově byla postavena parkánová hradba s pěti kulatými baštami. Kostka z Postupic pak vystavěl kruhovou dělovou baštu a byla opravena i hláska (nejvyšší věž).
V roce 1499 začali Haugvicové se stavbou paláce na východní straně a propojili severní a jižní obytnou budovu. V druhé polovině 16. stol. hrad vyhořel, zřítila se i hlavní věž hláska a hrad zůstal neobydlen. V roce 1617 začala oprava hradu výstavbou jižního křídla. To již hrad v podstatě ztratil svou obrannou funkci a stal se výhradně obytným objektem. S příchodem Řádu německých rytířů pozbyl během 18. stol. i tuto funkci, neboť řádová správa byla centralizována do Bruntálu. Hrad pomalu dále chátral a obydleny jsou pouze budovy v předhradí. Koncem 19. století je malebná zřícenina hradu oblíbeným turistickým cílem.



[Úvod]  [3]