† Řádový hrad Bouzov †

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Obnova hradu a velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský

 Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 - 1910. Roku 1988 velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský (* 21. 5. 1863; † 30. 12. 1954) tehdy ještě jako koadjutor a zástupce velmistra řádu s právem nástupnictví hrad navštívil společně s arcivévodou a velmistrem řádu Vilémem Rakousko-Těšínským a s arcivévodou Albrechtem Rakousko-Těšínským. Později se rozhodl hrad nechat přestavět. Vzor si vzal dle středověkých řádových hradů, jak se vyvíjely od křižáckých válek ve východním Středomoří, později v Německu a zejména v pobaltském hlavním sídle řádu Marienburgu - Malborku, který se nachází v Polsku. Rekonstrukci projektoval jeden z nejproslulejších architektů své doby Georg von Hauberrisser1. Tato rekonstrukce ovlivnila vzhled hradu, protože do původní typické české architektury byla zakomponována celá řada německých prvků. Georg von Hauberrisser neusiloval o dosažení stylové čistoty. Naopak navrhoval, aby se vedle sebe uplatnily jak starogotika, tak moravská gotika a renesance. Snažil se pro arcivévodu Evžena vytvořit muzeum Řádu německých rytířů jako oslavu duchovního rytířstva a úspěchu německých rytířů za celou dobu existence řádu.


velmistr řádu německých rytířů arcivévoda evžen habsburský, eugen von österreich-teschen, archduke eugen of austria sestra evžena a španělská královna marie kristina habsbursko-lotrinská, maria christina von österreich, maria christina duchess of teschen

Velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský / Sestra a španělská královna Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská


 Nový hrad byl zbudován na starých základech, odchylka od půdorysu je nepatrná. Na středověkém zdivu vznikl komplex nových hradních budov s deseti věžemi a řadou menších věží. Hrad má podobu podkovy. Objekt se skládá ze tří traktů: ze severního, východního a jižního či oppersdorfského domu s baštou Búzovkou. Přístavba, která se nachází na západní straně od průjezdu, je Alžbětiným křídlem. Severní trakt s Alžbětiným domem spojuje mohutná zeď s krytou chodbou. Tyto budovy uzavírají hradní nádvoří v podobě podlouhlého čtyřúhelníku. Jednotlivé budovy vykazují trojí sloh. Severní dům je postaven ve slohu starogotickém, východní ve stylu tzv. Moravské gotiky, oppersdorfský je stavbou renesanční a Alžbětin přechází z gotického do renesančního. Stavební dozor měla firma Jenisch z Mohelnice, stavbu prováděl stavitel Zdeněk Vodička z Uničova, stavbyvedoucím asistentem byl J. Planita z Bouzova. Po rozsáhlých přípravných pracích, zejména po pečlivém průzkumu hradu, byly v roce 1895 strženy trosky severního křídla a započaty práce na stavbě nového dvoupatrového paláce. Nový dvoupatrový objekt byl dokončen v roce 1897. Nepříliš bohatá fasáda byla oživena freskou Panny Marie s děťátkem v nadživotní velikosti, jež je dílem malíře Manna z Mnichova. Také palác na jižní straně, tzv. Oppersdorfské křídlo, byl stržen a znovu od základů postaven na stejném půdorysu. Do tohoto nejslunečnějšího místa byly situovány pokoje pro letní sídlo Jeho císařské a královské výsosti arcivévodu Evžena. V jeho středu v podstřeší jsou umístěny velké barokní sluneční hodiny. Hradní věž byla také znovu postavena na původním místě, první dvě patra pocházejí ještě z 15. století.


 Zachovalejší objekty nebyly strženy, ale jen opraveny. V roce 1898 byl opraven nejstarší hradní palác se zbrojnicí a další nejstarší část tzv. Alžbětino křídlo je původní gotická, pouze rekonstruovaná a doplněná o nové prvky. Po opravě všech hlavních hradních budov byly rekonstruovány hradby a bašty. Vysoká okrajová hradba, uzavírající západní stranu nádvoří, je zdobena reliéfem, v jehož středu je vyobrazena patronka řádu Alžběta Durynská s kyticemi růží. Stavební úpravy měly i charakter modernizace objektu, kdy došlo k zavedení vodovodu a ke zřízení vytápění.


 Hrad je plně zařízen a vybaven. Reprezentační interiéry hradu jsou zhotoveny s neobyčejnou pečlivostí, jsou zařízeny hodnotným historickým mobiliářem a starými řádovými památkami. Z části pochází ze soukromých sbírek arcivévody Evžena a z části se jedná o předměty vyrobené speciálně pro hrad Bouzov. Mnohé předměty uměleckého řemesla sem byly převezeny na počátku 20. století z Německa, Itálie a dalších států.


 Nejcennější částí je pseudogotická hradní kaple sv. Alžběty se vznosnou do tří polí zaklenutou hvězdicovou klenbou. S její výstavbou bylo započato v roce 1900 na místě původní renesanční kuchyně. Vedle portálu je umístěna cenná socha sv. Jiří z 15. století, přenesená na Bouzov z řádového domu v Benátkách. Kaple je vybavená pozdně gotickým deskovým oltářem také z 15. století. Skříň oltáře je novogotická práce, do níž jsou zasazeny původní gotické plastiky a deskové obrazy vše z doby kolem roku 1500. Dvoukřídlý oltář je zasvěcen Panně Marii. V dolní řadě stojí plastiky sv. Alžběty, sv. Barbory a sv. Kateřiny, v horní řadě pak sv. Jiří a archanděl Michael. Na křídlech oltáře jsou výjevy Zvěstování, Narození Krista, Korunování Panny Marie a Smrt Panny Marie. Ve spodní části oltáře je skulptura Oplakávání Krista. Hodnotným doplňkem kaple je novogotická velmistrova lavice s baldachýnem, vyřezaným v Německu kolem roku 1500. Kaple je vyzdobena šesti náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395 - 1515, které byly na Bouzov převezeny z řádového hradu Hornecku nad Nekarem.


 Hradní zbrojnice s křížovou klenbou, původní gotický sál starého hradu, je vybavena ukázkami autentických zbraní a výzbroje z různých historických epoch, sbírkou halaparten, zvláště zajímavé jsou obranné štíty z 13. a 15. století, popravčí meč z roku 1677, rytířské brnění z 15. století. Jsou zde také předměty nalezené při archeologickém průzkumu.


architekt georg von hauberrisser, hrad castle burg bouzov, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov, hrad bouzov rok year jahr 1898, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic

Architekt Georg von Hauberrisser / Stavba hlásky hrad Bouzov rok 1898


 Ve vrcholně novogotickém stylu je tzv. Sloupová síň. Místnost mezi severním a východním palácem. Sloužila rovněž jako jídelna. Její ozdobná žebrová klenba se sbíhá do ústředního tordovaného sloupu. Na sloupu je vytesán nápis: "Unser Chorbuch ist Schwert" - "Naší modlitební knihou je meč". Na konzolách klenebních žeber jsou vytesány hlavy nepřátel řádu - hlava Saracéna (muslima), Prusa, polského krále Jagella (zastupujícího Polsko) a pobaltského pohana Slovana - Litevce. Je vyzdobena citáty význačných řádových představitelů a gotickými deskovými obrazy německé provenience z 15. století: Sv. Kryštof s dítětem (2. pol. 15. stol.), Nárození Páně (kolem roku 1490), Klanění tří králů (roku 1490), Stětí sv. Kateřiny (kolem roku 1500), Postava světce (kolem roku 1500) a Skupina světců a světice (kolem roku 1500). Dále je zde umístěna sochařská plastika sv. Jana. Jedná se o německou práci z doby po roce 1480. Tabulový oltář nad truhlicí je pak dílem neznámého nazarenisty z 19. století. Na oltáři je vyobrazena Panna Maria na oblaku mezi anděly. Sloužil rovněž jako jídelna a je teplovzdušně vytápěn. Do této sloupové síně ústí ruční výtah z kuchyně v přízemí a je tu i komunikační systém, který fungoval na baterie (elektřina do hradu zavedena nebyla).


 V sousedství sloupového sálu je velmistrova jídelna, zdobená renesančními obrazy a drobnými dřevěnými plastikami. Zařízena je ve stylu renesance. Nejcennějším kusem je dvoudveřový čtyřkřídlý příborník pocházející z 16. století s cínovým nádobím. Nástavec a spodní část jsou novodobými doplňky z 19. století. Nad příborníkem visí obraz s biblickým námětem z počátku 17. století Kristus v domě Šimonově od neznámého malíře z okruhu Jacopa Bassana. Mezi cenné vybavení dále patří sochy sv. Anny a sv. Kateřiny z 15. stol. V okenním výklenku se nachází dvě malby na dřevě od neznámého mnichovského autora z konce 15. století s tématem z Křížové cesty. V místnosti jsou velká kachlová kamna hotovena podle úlomků kachlí nalezených při průzkumu starého hradu. Zařízení doplňují dvě pozdně gotické řezby světic. Pozornosti návštěvníků neujde dřevěný kazetový strop a obložení stěn s řezbami. Tyto sloužily jako izolace před pronikáním chladu a zároveň výtvarně doplňovaly interiér. Dalším předmětem je německý parohový lustr, pocházející z 19. století.


 Do další místnosti se přecházelo přes úzkou spojovací chodbu. Tato je galerií barokních portrétů řádových členů z 18. století. Po levé straně je na chodbu napojeno pět hostinských pokojů, které jsou vybaveny nábytkem z přelomu 19. a 20. století. Ve svých tvarech vychází z gotického slohu, o čemž svědčí polo baldachýnový typ postelí. Ve třetím pokoji se nalézá dřevěný klenutý strop z období renesance. Tento byl převezen z tyrolského řádového hradu Sterzingu. Pokoje jsou vybaveny kachlovými kamny v renesančním stylu, která byla speciálně vyrobena pro interiéry přestaveného hradu. Jejich vzory se v žádné z místností neopakují. Dnes je zde také umístěna část grafik z hradních sbírek. Největší místnost s klenutým stropem sloužila původně jako sklad prádla. Později zde byl uložen hradní archiv s dokumentačním materiálem k přestavbě hradu v letech 1895 - 1910 (plány a stavební výkresy, inventární seznamy, korespondence architekta Hauberrissera a arcivévody Evžena, apod.). Místnost doplňovaly fotografie řádových velmistrů z doby po roce 1918 J. E. - Norberta Kleina, Paula Heidera a Roberta Schalzkého. Instalaci dále dotvářela sbírka tyrolské keramiky s malovaným lidovým dekorem značky Schwaz. V jídelně služebnictva byla instalována sbírka porcelánu s tzv. cibulovým dekorem.
Do spojovacího paláce se vstupuje slavnostním schodištěm uzavřeným v šestiboké věži. V poschodí paláce ústí schodiště do jídelny s pozdně gotickým nábytkem, třemi obrazy Dürerovy školy a dřevěnými reliéfy s biblickými náměty z 16. století. Na hradě se nachází také kulatý pokoj zvaný Bůzovka, v němž byl prezentován nábytek slohově nesourodý. Pocházel z 18. století. Ve výklencích oken se nalézaly mapy z roku 1654. Představeny zde byly také rytiny, veduty a bitvy.



1 Georg Joseph von Hauberrisser (* 1841; † 1922) byl německo-rakouským architektem. Tento znalec německé gotiky, tvůrce světoznámé radnice a chrámu sv. Pavla v Mnichově, liberecké radnice a mnoha dalších staveb, slučoval svým obrovským technickým umem neomezenou vnímavost ke všem krásám starého umění. Počet jeho děl je značný. Rozsáhlá činnost došla uznání nejen v jeho rakouské otčině, ale i v Bavorsku. Roku 1874 se stal čestným členem mnichovské akademie umění a o dva roky později královským profesorem. Dostalo se mu členství v Mnichovské umělecké společnosti, ale také v dalších významných institucí v Německu, Rakousku a Londýně. Hauberrisser se osvědčil jako restaurátor stavebních památek. Působení v této oblasti vyžadovalo rozsáhlé znalosti nejrůznějších druhů umění. K nejvýznamnějším počinům tohoto druhu patří stavba hradu Bouzova.



[2]  [4]