† Řádový hrad Bouzov †

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Obnova hradu a velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský III.

 V prvním patře severního paláce se nacházejí pokoje pro hosty, zařízené v novogotickém stylu. V patře druhém pak jsou reprezentativní prostory - rytířský sál, lovecká síň a kapitulní síň. Tyto prostory jsou zdobeny novorenesančními malbami a bohatými řezbářskými pracemi. Původně byl rytířský sál určen pro zasedání řádu a významné akty - ustanovení velmistra a zemských komturů. Nejcennější složkou jeho interiéru jsou pak řezbářské práce místních lidových umělců. Vstupuje se do nich z druhého nádvoří po slavnostním spirálovitém točitém schodišti, vyrobeném z maletínského pískovce (jeho předlohou bylo schodiště v řádovém hradu Rothenburk a řádovém zámku Mergentheim). Tento pískovec je nejvíce zastoupeným materiálem na hradě. Bohatého uměleckého ztvárnění dosáhl na tomto slavnostním schodišti, a poté na druhé hradní bráně s prvním padacím mostem.
Nad slavnostním točitým schodištěm se nachází Síň rytířů kulatého stolu, kruhová místnost, připomínka tradice středověkého rytířského eposu o králi Artušovi a jeho družině, scházející se kolem kulatého stolu.
Lovecká síň je ve stylu novorenesance s malbami na zdech a trojnásobně valenou klenbou. Jedná se o čtvercový prostor, který je uzavřen trojdílným valeným stropem a má zcela odlišný charakter od ostatních místností. Stěny jsou pokryty malbami lovců v německých renesančních krojích, těly psů, jelenů a medvědů. Vše je citlivě zasazeno do černo zelených rozvilin. V okenním výklenku je zobrazena antická bohyně lovu Diana a její pronásledovatel Akteon, již s jelení hlavou. Ze stropu visí severoněmecký lustr z paroží karpatského dvanácteráka. Místnost doplňuje funkční pískovcový krb a medvědí kůže.
Nad loveckou síní se nachází tzv. Síň tělesné stráže (Trabantenstube) s bohatou kolekcí cínového nádobí. Odtud je pak přístup na střelecký ochoz s výklopnými střílnami.


 Rytířský sál je největší místností na hradě Bouzov. Na šířku zabírá téměř celé severní křídlo a na výšku má 9 metrů. Sál je zaklenut mohutným půlkruhově valeným stropem s gotizujícím ornamentem. Je bohatě vyzdoben kompozičně náročnou výmalbou stěn. Spolu s dřevěným portálem patří k nejkvalitnějším ukázkám tohoto řemesla na hradě. Vše je dílo místních řemeslníků. Nacházejí se zde erby bývalých majitelů, českých i moravských. Především znaky držitelů Bouzova - Vildenberků, markraběte Jošta, pánů z Kunštátu, Kostků z Postupic, Haugviců z Biskupic, Podstatských z Prusinovic, Nakserů z Chotějovic, pánů z Hodic a také erby Řádu německých rytířů. Sál je nazýván také erbovním. Na průčelní stěně je zobrazen erb posledního českého majitele hradu, hraběte Hodice a erb řádový. Pod nimi jsou umístěny dvě malby, které obrazně naznačují dvě úlohy řádu. Jedním je "Das geistlich Rittertum", kde je znázorněn rytíř bojující se sedmihlavou saní pohanství a kacířství, odkazující na duchovní rytířství. Druhým je "Das weltlich Rittertum", s motivem rytířského souboje, symbolizující světské rytířství. Jednotlivá okenní pole a křídla jsou doplněna malbami na skle, představujícími heraldické náměty a některé představitele řádu. Stěny jsou obloženy dřevěným táflováním, okna vitrážovaná a je zařízen sedacím nábytkem. Vnitřní prostor sálu je rozčleněn dvěma řadami mosazných, umělecky tepaných lustrů z doby rekonstrukce. Ke dvorní stěně přiléhá velký kamenný krb, který má protějšek v lovecké síni. Sál byl určen pro nejvýznamnější události v řádovém životě. Konaly se zde zasedání řádu, ustanovování velmistra, dosazování zemských komturů.


 Hned vedle Rytířského sálu se nachází nejdůležitější místnost na hradě. Kapitulní síň patřila k nejduchovnějším místnostem na hradě. Stěny jsou zdobeny iluzivní malbou kružeb a potažených zelenými brokátovými tapetami, je na nich zavěšeno osm řezaných a zlacených pohřebních štítů velmistra řádu. Dále je bohatě zdobena vyřezávaným táflováním a pozdně gotickou ornamentikou. Táflování je členěno úzkými pilastry na jednotlivá pole, v nichž jsou umístěny lavice pro představitele řádu. Nejkrásnější ukázkou řezbářské práce v síni je baldachýn nad trůnem velmistra, zdobený gotickými fiálami. Zajímavostí na ní je jeden metr hluboký mnohonásobně profilovaný kazetový strop. Z něj visí 48ramenný lustr (s šedesáti čtyřmi svícemi), který je ozdoben patronem řádu, svatým Jiřím. Opět jsou zde bohatě zastoupeny řezby na sedadlech představitelů řádu, nad trůnem velmistra, na stěnách s hodnotnými pracemi kovářskými a zámečnickými. Právě tady měli být do řádu přijímáni noví členové, což se ironií osudu v minulosti nikdy nestalo. Důvodem byl příchod I. světové války. Později pak nacistická a komunistická konfiskace spojená s persekucí členů řádu. Až 1. května 2010, zde proběhla slavnostní investitura tří nových členů Německého řádu.


hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov, hrad bouzov investitura 1. května 2010, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov, hrad bouzov investitura 1. května 2010, Bruno Platter OT, německý řád, deutscher orden, teutonic

Investitura tří nových členů Německého řádu 1. května 2010 za přítomnosti J. E. velmistra řádu


 Západní část hradu tvoří obranná zeď s podsebitím, na které navazuje tzv. Alžbětino křídlo. Jeho architektura a vnitřní uspořádání věrně napodobuje renesanční formy. Zde jsou tři místnosti, připravené pro matku arcivévody Evžena Alžbětu. Jsou zařízené pozdně barokním nábytkem. Pracovna je zařízena převážně nábytkem z 18. století. Mistrovským uměleckým dílem je zde především psací stůl s výklopnou psací deskou. Tento je vykládán různobarevnými typy dřev a slonovinou. Okolo jsou rozmístěny židle lombardského typu. Interiér dále doplňuje dvoukřídlá skříňka s tabernáklem a dvanácti zásuvkami, stojící na truhlici z 2. poloviny 17. století, zdobené intarzií s bohatým rostlinným dekorem. Zajímavým exponátem je vzácné fajánsové umývadlo, datované rokem 1548. Alžbětině ložnici dominuje postel s intarzovaným a řezaným čelem a nástavcem, datované rokem 1619. Po jejích stranách jsou dvě vykládané šperkovnice - dar španělské královny Marie Kristýny. Šperkovnice tvoří vzájemné protějšky - jejich barevné pojetí je zrcadlově odlišné. Co je na jedné straně vykládané slonovinou, je na straně druhé vykládané červenou želvovinou a naopak. Stůl na točených nohách s bohatě intarzovanou horní deskou je středoevropskou prací z 18. století. Židle představují tzv. lombardský typ. Z mnoha obrazů vyniká obraz Svatá Barbora, od neznámého benátského malíře z období před polovinou 16. století. Poslední místností Alžbětina domu je pokoj pro hosta. V rohu je umístěna postel s nebesy jako novodobá napodobenina barokního nábytku. Uprostřed je intarzovaný stůl s židlemi, vykládanými kořenicí. Pochází z 18. století. Jedním z nejhodnotnějších kusů je bohatě řezbářsky vypracované křeslo ze 17. století. Z obrazové výzdoby je zde Přijímání člena do Řádu německých rytířů z 19. století. Ostatní olejomalby představují portréty Habsburků a velmistrů řádu. Cenným doplňkem jsou rytiny portrétů členů panovnických rodů či výjevů z jejich života. Obrazy jsou provenience rakouské, německé a anglické. Z Alžbětina křídla se vstupovalo na schodištní halu, která je středem a hlavním článkem komunikačních prostor hradu. Po architektonické stránce se jedná o náročně ztvárněný prostor, obohacený mnoha výklenky, schodišti a v horní části ochozem. Hala patří k nejvyšším prostorám hradu. Jsou zde tedy umístěny i největší hradní obrazy. Na největším z nich je ztvárněn výjev z německé mytologie - Siegfried a Brunhilda, vedle něj je válečný výjev z křižácké bitvy se Saracény od středoevropského malíře z 18. století. Při vchodu do věže visí obraz neznámé španělské šlechtičny.


 V jižním (Oppersdorfském) křídle se nacházejí pokoje užívané arcivévodou Evženem jako soukromý letní byt. Předpokoj, pracovna (je zařízena původním pozdně barokním nábytkem s bohatými intarziemi), ložnice a pokoj pro komorníka jsou vybaveny cennými předměty převážně ze 17. a 18. století. V těchto prostorách se rovněž nachází část původní obrazové sbírky arcivévody Evžena. Apartmá pobočníka je upraveno do podoby grafického kabinetu, jsou zde části grafik z hradních sbírek. V předpokoji na stěně proti oknu grafiky zachycující plemena koní. Jedná se o tisky vydané v 17. století Johannem Elliasem Ridingerem v Augsburgu. V rohu okna jsou litografie částí moravských lokalit, které vlastnil Řád německých rytířů - hrad Bouzov před přestavbou, město Opavu, hrad Sovinec a lázně Karlovu Studánku. Podle kreseb malíře Franze Kaliwody je v polovině 19. století zhotovil rytec August Haun.



[4]  [6]