† Řádový hrad Bouzov †

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Obnova hradu a velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský IV.

 V předhradí se nacházelo bydlení úřednické šlechty. Šlo o bohatě zařízené místnosti. V 1. patře východního křídla předhradí byl původně byt důchodního, později depozitář a inspekční pokoje pro sezónní pracovníky. V enfiládě jsou čtyři pokoje spojené chodbou. Zelený salón na severním konci křídla je nazýván "Himmlerák", neboť právě zde přenocoval Heinrich Himmler v roce 1941, při své návštěvě Bouzova. Byl zařízen klasicistním a bohatě intarzovaným nábytkem z konce 18. století. Tematicky zaměřené grafiky se vázaly k historii Řádu německých rytířů. Sousední modrý salón je vybaven taktéž klasicistní sedací soupravou a nábytkem ve stylu vertico (psací stůl, etažér, skříňka) obrazovou výzdobu tvoří litografie z cyklu vedut moravských hradů a zámků od F. A. Kunikeho z pol. 19. století. Velký červený pokoj s převážně biedermeirovým vybavením dekorovaly akvarely zachycující památky ve východním Prusku. Jednalo se o spojitost s historií Řádu německých rytířů (například s hrady Malbork nebo Marienwerden).
Na jižním konci enfilády je zadní pokoj, zařízen do podoby knihovny s mobiliářem z 19. století. Dekorativní etažér má boky stylizované do rozvilin. Na straně nádvoří v nárožním rizalitu se nachází dva malé pokoje, salónek a ložnice. Prostor v salónku zaujímá mahagonová sedací souprava a dvou plátový odkládací stolek. Stěny oživily grafiky s loveckými a pytláckými náměty. Malá ložnice je vyzdobena kolorovanými litografiemi lidových krojů z moravsko-slovenského pomezí z pol. 19. století.
Přes nádvoří se přechází do budovy purkrabství, kde se nachází byt kastelána. V prvním patře bylo dislokací nájemníků uvolněno sedm pokojů, které byly spolu se dvěma bývalými provozními místnostmi. V přízemí je ložnice, zařízená převážně předměty z depozitního fondu Náměšť na Hané - intarzovaným nábytkem a porcelánem zn. Vídeň s květinovým dekorem. Vedlejší společenský salón je vybaven převážně biedermeierově. Pozornost upoutává skupinový portrét dětí z Kleinovského fondu slezského zámku Jindřichov. V 1. patře, v předpokoji zvaném podle textilií "Makový pokoj" je sedací souprava byla biedermeierová, obrazová výzdoba tvoří olejomalby, akvarely, fotografie příslušníků rodiny Terschových ze zámku Chudobín a jejich příbuzných. Sousední oranžový pokoj je kromě výrazné výmalby vyzdoben mědirytinami anglického původu s alegorickými náměty a litografiemi. Mezi tyto patří veduty, portréty a reprodukce známých obrazů starých mistrů. V rohové vitríně se nachází sbírka porcelánu.
Francouzský pokoj, zařízený jako dámský salón je vybaven dekorativním nábytkem ve stylu druhého rokoka a doplněný francouzskými karikaturami z počátku 19. století, které zesměšňují některé prvky empírové módy a nešvary dobové morálky. Druhorokokové je i vybavení vedlejšího žlutého salónku, kterému dominuje stojací zrcadlo a psací stůl s nástavcem s vystavenými drobnými dekorativními předměty.
Chodbou se dostaneme do největší místnosti celého patra, kde je zlatý salón zařízený jako jídelna. Centrálním kusem nábytku byl rozměrný stůl s intarzovanou deskou na tordovaných nohách. Na stěnách jsou litografie francouzského původu zachycující lokality kolem Bosporu. Další místností je hudební salónek v modro-zlatém barevné ladění. Vybaven je sedací soupravou z konce 18. století, skříňovým nábytkem ve stylu vertico a veduty zámku Hradec nad Moravicí od bratrů Altových z pol. 19. století.


 Významnou součástí interiérů je také knihovna zámku a obrazová galerie. Kmenová knihovna obsahuje historická díla a beletrii rozsahem 538 svazků. Je označena několika druhy exlibris arcivévody Evžena Habsburského.


hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov, hrad bouzov rok year jahr 1940, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic hrad bouzov, castle bouzov, burg bouzov, hrad bouzov současnost, řád německých rytířů, německý řád, deutscher orden, teutonic

Řádový hrad Bouzov rok 1940 / Řádový hrad Bouzov současnost


 V nejvyšší osmipatrové věží - hlásce postavené v letech 1897 - 1899 se v dolní části nachází vězení, hladomorna (ještě z 15. stol.), dále je zde tzv. soudní síň, sádrové muzeum, pivnice, kachlové muzeum a místnosti hlásného.
Sádrové muzeum je umístěno ve třetím patře. V jeho interiéru je vystaveno mnoho z prvků umělecké výzdoby interiérů i exteriérů hradu, zhotovených ze sádry. Najdeme zde modely kamenných znaků, erb, kovových plastik, atd. Mnoha z těchto prvků může návštěvník zaregistrovat při prohlídce hradem. Ve čtvrtém patře se nachází prostor, který v době přestavby sloužil jako zásobna nádrží s vodou. Ve středu místnosti je velký kruhový otvor. Ten původně sloužil ke stavebním pracím. Původní zásobní nádrže již nejsou funkční. V místnosti je vystaven novogotický příborník, v němž jsou umístěny holby s cínovými víčky z 18. a 19. století a kameninové konvice. Vedle dveří se nalézá novogotický krb. V této části hradu se nachází i kachlové muzeum. Již při přestavbě hradu bylo počítáno s tím, že v této místnosti se bude nacházet muzeum kachlů. Proto zde byly zhotoveny výstavní police, na kterých se části původních kachlů nacházejí. Lze zde shlédnout úlomky z kachlů a jejich sádrové formy, soubor předmětů patřícím ke kamnům z jídelny pro hosty a soubor z kamen z šestého patra věže. Z kachlového muzea je přístup do pokoje pro hlásného. Místnost se nachází v části, kde věž hláska přechází z válcovitého tvaru do osmistěnu. Na zdech jsou pověšeny kopie plánů přestavby od Georga von Hauberrissera. Tyto nám částečně dokládají, jak se v návrzích měnil vnější vzhled částí hradu. Dále je pokoj pro hlásného II, který je v sedmém patře věže. Expozice je skromnějšího rázu. Původní vybavení tvoří kachlová kamna a sedací nábytek. Ve vitrínách jsou uloženy archeologické nálezy. Některé z nich pochází z původní věže (tesařské hřeby, zámky, klíče, apod.). Na stěnách jsou fotografie dokumentující přestavbu hradu z přelomu století. Můžeme zde také vidět kopii slavnostního projevu arcivévody Evžena z roku 1899, který pronesl k dokončení stavby věže. Do posledního patra je vstup uzavřen.
Věž je zakončená korouhvičkou s vytepaným obrazem patrona Řádu německých rytířů sv. Jiří ve zbroji. Přístupná je pouze z druhého patra, patřila totiž k obrannému systému hradu. Do 6. patra má půdorys kruhový, poslední dvě patra mají tvar osmistěnu. Má v průměru 12 metrů, místnosti jsou čtyřmetrové a schodiště je vybudováno v síle zdi věže. Její výška je 64 metrů, nicméně návštěvníkovi stačí vystoupat na ochoz, který je ve výši 42 metrů nad hradním nádvořím. Je odsud vidět rozlehlé údolí, uprostřed něhož stojí na hradním vrchu hrad. V dálce pak masiv Jeseníků, Kralického Sněžníku a Drahanská vrchovina. V případě ideální viditelnosti je vidět Kralický Sněžník i vrchol Pradědu. Po dokončení hlásky roce 1899 proběhlo slavnostní shromáždění, kdy arcivévoda Evžen symbolicky položil poslední kámen. Již v roce 1901 tak stál vlastní hrad v dnešní podobě. Pokud se zamyslíme nad krátkou dobou výstavby a přestavby, množství stavebního materiálu, který byl použit a který musel býti k hradu obtížně dopraven vesměs koňským či volským spřežením a uvážíme-li že nebyla žádná mechanizace a že se stavělo jen za příznivého počasí, musíme se s obdivem pozastavit nad dokonalou organizací celého díla. Z historického hlediska je velice cenné, že byl celý průběh přestavby zdokumentován a zachován na několika desítkách skleněných negativů, které jsou uloženy v hradním archívu.


 Hrad Bouzov má svoji "Bílou paní" (fotoreprodukce původního obrazu, který se záhadně ztratil) a prý kdo se na ní usměje, bude mít celý rok štěstí.



[5]  [7]