† Řádový hrad Malbork (Marienburg) †

"Ex Luto Marienburg"

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Propaganda

 Řád německých rytířů - dnešní Německý řád a vyobrazení rytíře řádu, bylo často zneužíváno k různým propagandistickým účelům. Vliv této propagandy je patrný ještě dodnes. Jedním z prvních případů byl volební plakát Německé národní lidové strany (Deutschnationale Volkspartei) pro volby 6. června 1920 se zobrazením rytíře řádu - "uchvatitele". Další plakát z roku 1945 (autor: Tadeusz Trepkowski) zase srovnává přilbici rytíře s přilbou nacistického vojáka s nápisy Grunwald 1410 a Berlín 1945.


 Sovětský svaz (pozn. ne Ruská federace) se uchýlil k symbolice Řádu německých rytířů pro propagandistické účely. Film Alexandr Něvský, rok: 1938, Sovětský svaz (Válečný / Historický / Drama / Akční, 112 min, režie: Sergej M. Ejzenštejn, Dmitrij Vasiljev), byl údajně natočen na Stalinův rozkaz. Film je o Alexandru Něvském, který dokázal porazit armádu Livonského řádu rytířů při jejich expanzi na východ v roce 1242. Charakter bitevních scén umocnila hudba Sergeje Prokofjeva. Film neprávem představuje Řád německých rytířů jako krutého a vraždícího agresora. Spojuje ho ale s úplně jinou problematikou a to fašistické germánské bestie. Kostýmy německých rytířů jsou výstřední a teatrální. Film byl brzo po svém uvedení dne 23. srpna 1939 na základě paktu Ribbentrop - Molotov stažen z kin. V roce 1941 po útoku hitlerovského Německa na SSSR se ale na plátna kin vrací. Což lze jistě chápat, ale jen do jisté míry.


 Na "opačné straně" bylo zase vítězství 15 km od Grünwaldu během 23. až 31. srpna 1914, vnímáno jako tzv. "druhá bitva u Tannbergu". Tehdy na počátku 1. světové války německá vojska pod velením Paula von Hindenburga, rozdrtila ruskou armádu generála Samsonova. V roce 1924 byl vybudován impozantní pomník, architektonicky pojatý v duchu teutonského středověkého hradu. Ten byl později zneužíván nacisty k různým událostem. Pomník byl nakonec v lednu 1945 zničen ustupující německou 229. pěší divizí plukovníka Goebela, za pomoci 30 tun trhavin. Zbylé trosky pak zničili polští ženisté v roce 1953.


 Také zneužití některých symbolů řádu nacistickým Německem, lze vnímat stejně jako zneužití svatého Václava na udělované svatováclavské orlici u nás (pozn. Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava).
Absurdem tomu je fakt, že naopak řád byl nacistickým Německem rozpuštěn jako ohrožující jeho režim a mnoho jeho členů bylo pronásledováno, pozavíráno, zavražděno a majetek řádu byl zabaven. Otázka vracení majetku se táhne do dnešních dní a už začíná nabírat parametry totální frašky.



malbork plakát německé národní lidové strany malbork plakát grunwald 1410 - berlín 1945

Plakát Německé národní lidové strany / Plakát Grunwald 1410 - Berlín 1945



malbork film alexandr něvský obal 1938 malbork film alexandr něvský hrad scéna filmu 1938

Film Alexandr Něvský - obal / Film Alexandr Něvský - ukázka z filmu



malbork film křižáci obal 1960 film křižáci hrad malbork 1960

Film Křižáci - obal / Film Křižáci - hrad Malbork



 V polské propagandě a to zejména v padesátých a šedesátých letech, byl řád prezentován jako agresivní, germánský rytíř a byl používán jako varování západoněmeckého revizionismu. Vítězství nad hitlerovským Německem bylo nové vítězství nad Řádem německých rytířů a obsazení Berlína bylo označeno jako vítězství u Grunwaldu. Vše ale začíná panoramatickým obrazem od malíře Jana Matejka, který zobrazuje místy smyšlený a přikrášlený výjev bitvy s řádem. Obraz o rozměrech 4.26 x 9.87 m je vystaven v polském národním muzeu ve Varšavě. Nejvýznamnějším literárním dílem v této oblasti je román: Křižáci (rok 1900) od Henryka Sienkewicze. Ten se stal polskou ideologií s povinnou školní četbou. Udělení titulu čestného rytíře kancléři Spolkové republiky Německo Konradu Adenauerovi, v roce 1957, bylo polskou propagandou prezentováno jako vědomí na dávnou minulost. V polském tisku byla zveřejněna fotografie německého kancléře v bílém plášti s černým křížem. Propaganda také poukázala na skutečnost, že Spolková republika Německo neuznala západní hranici Polska na Odře a Nise (1970 - 1972). Péče byla také věnována tomu, aby oslavy na pětsetpadesátého výročí bitvy u Grunwaldu (1960) měly aktuální politické poselství. Film Křižáci, rok: 1960, Polsko (Drama / Historický / Dobrodružný, 112 min, režie: Aleksander Ford) zachycuje obranné bitvy Polských rytířů proti křižákům v 15. století. Premiéru měl v tomto roce a zlomil všechny rekordy návštěvnosti v historii polské kinematografie na dlouhou dobu a pravděpodobně nebude překonán.
"Grunwald je pro nás den slávy a připomíná vojenskou porážku dědiců Řádu německých rytířů, kteří se snaží zvednout hlavu v západním Německu," napsal "Kurier Lubelski" když šel film do kin. Někde byl také uveden i pod heslem: "Od Grunwaldu v Berlíně". Po sobě jdoucí oslavy výročí bitvy ukazovaly bratrství slovanských národů proti agresi "Němců" a byly organizovány na poli u Grunwaldu. Až politické změny v Polsku po roce 1989 a normalizace vztahů se sjednoceným Německem vedly k odklonu od používání symboliky řádu pro současné politické cíle.

Je až s podivem, že řád překonal všechny tyto křivdy a nepravosti a "špatný příběh" Řádu německých rytířů se tak proto pomalu stává minulostí.



[11]  [13]