† Řádový hrad Malbork (Marienburg) †

"Ex Luto Marienburg"

Autor: www.Deutscher-Orden.cz


Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Vznik hradu Malbork

Na území dnešního Polska v Pomořském vojvodství byl necelých 60 km od Gdaňsku na východním břehu řeky Nogat, pravého ramene Visly vybudován klášter. Zvoleným místem byla vápencová výspa tyčící se asi dvacet metrů nad řekou ze tří stran obklopena vodami Nogatu, potokem Poggengrabben a bažinami Žulav. Dostává jméno Marienburg (Malbork) na počest patronky řádu Panny Marie.


 Malbork leží na hranici dvou geomorfologických celků Żuławy Wislane (severně od města) a Pojezierze Iławskie (jižně od města). Żuławy Wislane jsou tvořeny deltou řeky Visly a jejího pravého ramene Nogatu. Území delty je málo členité, největší výšky dosahuje 14,6 m n. m. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C a velký vliv zde má přímořské klima. Průměrné roční srážky se zde pohybují kolem 550 mm. Zdejší krajina je zejména kvůli zemědělskému rázu málo zalidněna. V Malborku je rozšířen zejména potravinářský průmysl a to cukrovarnictví. K Malborku je dobrá dopravní dostupnost, zejména z nedalekého mezinárodně významného přímořského letoviska Gdaňsk - Gdynia - Sopoty. Ve městě se zachovala radnice, kostel a opevnění s branami ze 14. století.


 Výstavba Malborku započala roku 1274 (v některých pramenech se uvádí rok 1254). Při jeho stavbě vzniká osada založena listinou 27. 6. 1276. Pokrývá prostor asi 6 hektarů a je obehnána zdí. V červnu tohoto roku dostává městská práva a postupně se mění na město. To je opevněno až v letech 1352 - 83. Počet jeho obyvatel ani na vrcholu ve 14. století nepřekračuje dva tisíce.


 Řád, který působil na území východních Pomořan, Pruska, Litvy se rozpínal i do Ruska, kde byl v roce 1242 zastaven Alexandrem Něvským v takzvané "Ledové bitvě" na zamrzlém jezeře. Druhá polovina 13. století byla velkým přelomem v dějinách Řádu Špitálu Nejsvětější Panny Marie Domu Německého v Jeruzalémě. V roce 1260 došlo k velkému protiútoku utlačovaných kmenů pruských, litevských i žmudských. V té době se značná část dobytých území vrátila zpět ke svým původním majitelům. I diplomatická jednání dvou velmistrů - Anno von Sangershausena a Hartmana von Haldrungena vedla ke ztrátě hradů a území Pruska. Zároveň vinou válečných neúspěchů řádu padla 12. června 1271 i jejich hlavní pevnost ve Svaté zemí - Montfort.


ledová bitva na zamrzlém jezeře 1242

"Ledová bitva" na zamrzlém jezeře, rok 1242


 Polský kníže Konrád Mazovský a další polská šlechta požádala Řád německých rytířů o pomoc při christianizaci Pruska, a aby začali bojovat proti pohanským Prusům. Řád začal obsazovat území a pohádkově bohatnul vývozem jantaru, obilí a dřeva. Začal stavět systém pevností k ochraně svých území. S Malborkem a přibližně dalšími 20 hrady se tak jednalo o jednu z největších a nejhustších sítí hradů. Hrady byly od sebe většinou vzdáleny na 1 den pochodu z důvodu vzájemné případné výpomoci. Velmistr tak mohl ovládat celou oblast. Poté, co řád zabezpečil hrady Kulm a Thorn, válka pokračovala. Pruští náčelníci a Litevci novou zemi neustále napadali a zabíjeli každého, koho chytili a kdo přestoupil ke Kristu pod Řádem Nejsvětější Panny Marie. Řád podstatnou část území, ale ovládl. Za těchto všech okolností, rozhodl konvent řádu o tom, že sídlo řádu tedy i velmistra Řádu německých rytířů bude přeneseno z italských Benátek, kde se nalézalo od roku 1291 do nového místa. Dosavadní vládce zdejších zemí Řádu, zemský mistr, byl od těch dob zván velkým komturem a měl funkci zástupce velmistra. A tak přítomnost velmistra a jeho nejvyšších hodnostářů, mezi nimi provinciála Pruska, učinila z Marienburgu symbol německé přítomnosti na pruském území.


obraz pruská křížová výprava rok 1713 radnice v toruni

Obraz Pruská křížová výprava, rok 1713
Staroměstské radnice v Toruni - ilustrace dle záznamu ze 14. století v kronice Petra z Dusburgu



[Úvod]  [3]