† Majetkoprávní nároky †
Řád německých rytířů - Německý řád
Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě

Řád německých rytířů později Německý řád přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy je zabavili nacisté a Řád na svém území zakázali. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku Německé říše na český stát.
V současné době se snaží Řád neprávem zabavený majetek získat zpět.
Podporujeme navrácení majetku Německému řádu.


5. 3. 2016
Německý řád a restituce - vyjádření Německého řádu (zdroj: Německý řád).

16. 2. 2016
Otázky a odpovědi - majetkoprávní nároky Řádu německých rytířů / Německého řádu.

11. 2. 2016
Řád pronásleduje sudba antikatolicismu a antiněmectví.

13. 11. 2015
Tisková zpráva - Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě podala výzvy k vydání majetku.

10. 12. 2014
Německý řád vs. NPÚ aneb "Když se Národní památkový ústav nadnáší".


Sled událostí:



1938 – 1939

Řád působil před válkou v humanitární zdravotní, sociální a duchovní činnosti. Provozoval nemocnice, lázně Karlova Studánka, domovy důchodců, 3 mateřské školky a 7 škol. V duchovní oblasti se Řád staral o 11 farností a 18 kostelů. Řád poskytl státu v 30-tých letech bezúročnou půjčku 15 mil. korun na výstavbu pevnostních opevnění kolem Opavy, kterou nežádal vrátit. Taktéž dal bezúplatně k dispozici Československé armádě řádové hájenky v pohraničí a zámek v Hrabyni. Úřady Třetí říše nejprve v roce 1938 společně s dalšími spolky Německý řád zakázaly v Rakousku. O rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. Majetek Řádu byl Němci předáván různým německým subjektům. Např. hrad Bouzov později spadl pod správu říšskému vedoucímu SS Heinrichu Himmlerovi. Na konci války zde pobývaly přepadové jednotky SS. Ty dne 5. května 1945 vypálily nedaleké Javoříčko, kde povraždily 38 mužů ve věku nad 15 let. V Německu před válkou Řád nepůsobil.


1939 – 1945

Tehdejší velmistr řádu Robert Schalzky byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa na odlehlém místě v hájovně Podlesí na Bruntálsku. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni. Většina kněží a sester Řádu byla pronásledována gestapem a vězněna v koncentračních táborech a na Mírově. P. Heribert Kluger, OT z Bruntálu (zemřel 18. 1. 1945 v Dachau), řádová sestra Irmgrad (zemřela v plynové komoře v Osvětimi), P. Walter Horný, OT z Opavy (3 roky vězněn v Dachau), P. Stanislav Dostál, OT působil jako partyzán v Jugoslávii a poté přešel do Francouzských legií.


1945

Na veškerý majetek Řádu byla po válce uvalena státní správa a později přešel do majetku československého státu. Po roce 1945, kdy byli němečtí členové Řádu odsunutí, jako všichni ostatní Němci, zůstaly v Československu některé české řádové sestry, které obnovily činnost, a jeden familiář.


1946 – 1948

Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Důvodem bylo, že Řád je třeba považovat za zrádcovskou organizaci a proto je nutno jeho majetek konfiskovat. Představitelé Řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Nikdy ale údajně nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Sekretář Řádu Robert Rác ovšem nedávno řekl, že má doklad o tom, že verdikt doručen byl a Německý řád tak byl ke dni 25. února 1948 vlastníkem všech předmětných majetků.


1950

Nástupem komunismu začala další likvidace Řádu včetně pronásledování jejich členů. Mnoho bratrů a sester Řádu bylo pronásledováno, neoprávněně vězněno, psychicky týráno a zavražděno. Čeho se zločinecká komunistická organizace dopouštěla, najdete např. v uveřejněných dokumentech:
Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalemské (sestry Řádu německých rytířů) - pronásledování a proces
a
Milosrdná sestra Anežka Antonie Witková


1989

Dochází ke změně politické situace. Řád je znovu legální na území Československa a začíná se domáhat navrácení svých majetků.


1991

Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku.


1997

Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek Řádu zahrnut do připravované restituce.


1998

V lednu pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství Řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále.


2000

Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád devatenáct určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let.


2005

Ústavní soud ve svém stanovisku uvedl, že žalobou nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Stát taktéž musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob.


2006

Soudkyně olomouckého soudu Hana Šimková, nesmyslně konstatovala, že:
"Řád fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušily německé úřady a po válce přestal fungovat. Velmistr i další členové zrušeného Řádu opustili zemi a po jejich smrti řád zanikl".
viz. článek Německý řád vs. NPÚ


2007 – 2009

Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby a soustředil se na církevní restituce.


listopad 2012

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o církevních restitucích.


listopad 2013

Představitelé Řádu požádali v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chtějí i hrad Bouzov a hrad Sovinec a lázně Karlova Studánka atd.


2014

S absurdním tvrzením přišel Národní památkový ústav. Ten odmítl majetek Německého řádu vydat a nechal tedy rozhodnutí na soudech.
"Ta následnost není jasně prokázána a právně doložena, nepřijde-li řád s novými dokumenty, které jednoznačně doloží, že je právním nástupcem, nemůže Národní památkový ústav majetek vydat." uvedla ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková viz. článek Německý řád vs. NPÚ.


2015

Řád čekal na vyřízení dalších žádostí a podání žalob je otázkou nejbližších měsíců. U soudu bude v první řadě usilovat o lesní pozemky, na kterých by chtěl hospodařit co nejdříve. Dále se podání bude týkat lázní v Karlově Studánce, hradu Bouzov a dalších nemovitostí. Nic jiného Řádu nezbývá. Řád má také k dispozici rozhodnutí Svatého stolce, České biskupské konference a další podklady, které prokazují, že dnešní Řád je identický s tím, který působil na území České republiky v minulosti.


2016

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Řád německých rytířů později Německý řád) před časem podala výzvy k vydání majetku viz Tisková zpráva. Jejich zamítnutí je tak příčinou chystaných soudních sporů. Žaloby musely být podány ve lhůtě 2 měsíců. Jednotlivé soudní řízení by tak měly probíhat v následujících několika měsících dle vytíženosti konkrétního soudu. Soudci mívají z pravidla jiný výklad věci než státní úředníci a tudíž lze předpokládat i "překvapivá" rozhodnutí.
21. 4. 2016 - Bruntálský soud začal řešit první žalobu podanou Českou provincií řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Německého řádu). Řád žádá navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku a ostatního majetku, který vlastnil.
30. 9. 2016 - Stažena žaloba, na část někdejšího vybavení hradu Sovince.
Mobiliář je dnes součástí sbírky olomouckého Vlastivědného muzea. Německý řád u soudu požadoval navrácení svého majetku, tedy souboru zbraní, zbroje a obrazů pocházejících ze sovineckého hradu. Žalob byla nakonec stažena, protože nelze nalézt příslušné archivní dokumenty.
24. 8. 2016 - Soud zamítl žalobu Německého řádu ve sporu týkajícího se navrácení řádového hradu Bouzov.
19. 10. 2016 - Zástupci Německého řádu podali v těchto dnech odvolání proti zamítnutí žaloby, v níž se Řád domáhá navrácení svého historického majetku, hradu Bouzova na Olomoucku.
6. 12. 2016 - Soud zamítl požadavek Řádu na kostel v Karlově Studánce. Řád se odvolá a bude čekat na rozhodnutí zřejmě Ústavního soudu.

2017
23. 3. 2017 - Odvolací krajský soud řešil spor týkající se navrácení hradu Bouzov. Senát Krajského soudu v Olomouci hlavní líčení odročil na čtvrtek 30. března 2017.
30. 3. 2017 - Odvolací soud potvrdil, že se hrad Bouzov nevrátí Německému řádu.
31. 3. 2017 - Hrad Bouzov - Německý řád se dovolá k Nejvyššímu soudu.
10. 4. 2017 - Kdy a kde se bude rozhodovat o bruntálském zámku, hradu Sovineci a dalších 4 nemovitostech není zatím jasno. Spor se netýká církevních restitucí. Německý řád navrhl, aby jeho nároky řešil soud v Praze. To však krajský úřad odmítá.


Zdroj: Tisk, Německý řád