Osobnost Norberta Kleina a jeho činnost v souvislosti s hradem Bouzovem

Autor: Mgr. Jarmila Šuráňová

Olomouc 2008


Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.


5. ÚMRTÍ NORBERTA KLEINA A POSLEDNÍ ROZLOUČENÍ


 Norbert Klein, posílený svatými svátostmi, zemřel po dlouhé a těžké nemoci 9. března 1933 v 9 hodin a 45 minut. Ještě téhož dne oznámil Generální vikariát Německého řádu v Opavě tuto smutnou událost široké veřejnosti. Současně sdělil datum a čas konání pohřbu a dal na vědomí, že ve všech řádových i patronátních kostelech budou následujícího dne slouženy za zemřelého mše svaté.112

 Hned v následujících dnech putovaly ke Generálnímu vikariátu soustrastné dopisy113 ze všech koutů Československa, ve kterých pisatelé vyjadřovali hlubokou účast na zármutku, jenž Německý řád postihl tak brzkým odchodem jeho biskupské Milosti, velmistra Kleina. Upřímnou soustrast projevovaly kromě jednotlivců, např. viceprezidenta vrchního soudu v Brně či vyšehradského kanovníka Vošahlíka, také Řád maltézských rytířů, Zemské muzeum v Opavě, Městský stavební úřad v Opavě, Metropolitní kapitula v Olomouci nebo Jednota pro zřízení samostatné katolické duchovní správy v Oticích u Opavy.

 Jako příklad soustrastného projevu nad úmrtím Dr. Kleina můžeme uvést dopis zmíněné Jednoty pro zřízení samostatné katolické duchovní správy v Oticích u Opavy:

"Veledůstojnému gener. vikariátu Německých rytířů v Opavě.

 Smutná zpráva o předčasném úmrtí nejdůstojnějšího pana velmistra Jeho biskupské Milosti Dr. Norberta Kleina nás občanů otických velmi bolestně se dotkla, ježto jeho Exelence jako bývalý náš učitel náboženství a náš dlouholetý pan probošt a farář byl nám osobností velmi blízkou a pro své šlechetné vlastnosti velmi váženou.
 Želíme upřímně jeho brzkého odchodu také proto, že byl prvním protektorem Jednoty pro zřízení samostatné katolické duchovní správy v Oticích a protože nedočkal se splnění naší dlouholeté tužby po vystavění chrámu Páně v Oticích.
 Ve vší úctě podepsaní dovolují si vysloviti veledůstojnému generálnímu vikariátu Německých rytířů k úmrtí své hlavy nejupřímnější soustrast a zůstávají v hluboké úctě oddaní."
Podepsáni jsou starosta a jednatel Jednoty.

 Pohřeb zesnulého velmistra Norberta Kleina se konal v pondělí 13. března 1933 v Bruntále. Podrobnější informace o průběhu obřadů nám podává příloha Bruntálských novin Freudenthaler Ländchen.114

 Tělo zemřelého Dr. Kleina bylo vystaveno v malém sále bruntálského řádového zámku. Prostá, černá a šesti anděly zdobená rakev spočívající na katafalku byla obklopena množstvím květin a přístupové schůdky k ní byly ověšeny černým suknem. Rakev byla nejprve otevřená, později přikryta skleněným víkem a mrtvé tělo velmistra bylo oděno v biskupském rouchu a bílém velmistrovském plášti. U hlavy rakve stála biskupská berle a infule a u nohou ležely na černém sametovém polštáři rozprostřeny prsten, velmistrovský kříž, další velmistrovský kříž, který nosil Norbert Klein na krku, Řád Františka Josefa a velmistrovský klobouk. Kolem rakve byly rozžaty ve stříbrných a zlatých svícnech voskové svíce.

 V pondělí 13. března v 9 hodin dopoledne se v bruntálském zámku sešli kněží a po výkropu, který provedl brněnský biskup Dr. Josef Kupka, byla rakev převezena do městského farního kostela zaplněného až do posledního místa smutečními hosty. Jeho excelence světící biskup Dr. Josef Schinzel z Olomouce, dlouholetý přítel zemřelého velmistra, s hlubokým zármutkem vyjádřil, mimo jiné také jménem olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana, smutek, který naplňuje katolickou církev po odchodu tohoto vysoce váženého církevního hodnostáře. Poté vylíčil životní cestu Norberta Kleina a připomněl přeměnu řádu na duchovní instituci, ke které Dr. Klein velkou mírou přispěl.

 Po obřadech ve farním kostele se smuteční průvod vydal na cestu ke hřbitovu. Freudenthaler Ländchen uvádí, že cestu lemoval mnohatisícový dav, který se přišel naposledy rozloučit s oblíbeným velmistrem. Rakev se zesnulým byla ke hřbitovu převážena na voze taženém koňmi, za nímž byly na polštáři neseny biskupské a velmistrovské insignie. Po dlouhém průvodu duchovních následovali pohřební vůz také příbuzní Norberta Kleina, především jmenujme jeho sestru Annu Schälzky a synovce Ottu Schälzky se ženou. Jeho druhý synovec Robert Schälzky, který taktéž vstoupil do Německého řádu, šel v průvodu duchovenstva.

 Nad hrobem na bruntálském hřbitově poděkoval generální vizitátor Německého řádu Paul Heider zemřelému za vykonaná dobrodiní a současně vyslovil díky všem smutečním hostům za poctu prokázanou zesnulému.

 Norbert Klein nalezl místo posledního odpočinku na hřbitově v Bruntále, kde jeho hrob střeží majestátní socha řádového rytíře115, která připomíná dávnou slávu bývalého rytířského společenství, jenž dnes šíří křesťanství ne mečem, ale slovem.



112 Zemský archiv v Opavě. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 5. Inv.č. 14.
113 Tamtéž.
114 Zemský archiv v Opavě. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 6. Inv.č. 14.
115 Řád německých rytířů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Str. 10.



[9]  [11]