Osobnost Norberta Kleina a jeho činnost v souvislosti s hradem Bouzovem

Autor: Mgr. Jarmila Šuráňová

Olomouc 2008


Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.


3. NORBERT KLEIN


velmistr norbert klein

Velmistr Norbert Klein. Demel, B.: Der Deutsche Orden in Vergangenheit und Gegenwart und die Bedeutung seines Archivs für die Geschichte Mährens und Schlesiens. Str. 11.



 Po seznámení se stručnými dějinami Řádu německých rytířů a historií hradu Bouzova se dostáváme k hlavní náplni této práce, a tou je biskup a velmistr Norbert Klein. Jeho místo v rámci řádu je významné tím, že byl prvním velmistrem již čistě duchovního společenství, které abdikací arcivévody Evžena Habsburského z postu velmistra ztratilo svůj dosavadní rytířský ráz. Starý název Řád německých rytířů se zrušil a pro toto společenství byl přijat změněný název Německý řád, který klade důraz na pastorační, humanitární, vzdělávací a sociální činnost.


III.1. Životopis Norberta Kleina

 Norbert Klein se narodil 25. října 1866 v Brunzejfu (dnes Rýžovišti)45 v okrese Bruntál Josefovi a Magdaleně Kleinovým. Podle křestního listu dostal chlapec z tkalcovské rodiny při křtu jméno Johann.46 Po dosažení potřebného věku začal Johann navštěvovat školu v místě svého bydliště, ovšem ve věku 11 let tuto školu opustil a stal se žákem arcibiskupského chlapeckého semináře v Kroměříži. Vysvědčení z prvního pololetí první třídy tohoto semináře je vystaveno k datu 15. února 1878. V Kroměříži se chlapec kromě němčiny, češtiny, latiny a později řečtiny učil i přírodním vědám, náboženství a dějepisu či geografii. Prvních šest tříd této školy je vedeno jako chlapecký seminář, další dvě, tedy sedmá a osmá třída, jsou označeny jako gymnaziální. Z toho vyplývá, že v roce 1885 složil Johann Klein v Kroměříži maturitu. Maturitní vysvědčení je vystaveno ke dni 20. července toho roku a ukazuje, že Johann Klein odmaturoval z následujících předmětů: náboženství, latina, řečtina, němčina, geografie a dějepis, matematika, fyzika, přírodopis, filozofie a čeština.47

 Po maturitě roku 1885 nastoupil Johann ke studiu na teologické fakultě v Olomouci, kde setrval do roku 1887. Svá další studia pak absolvoval na teologické fakultě univerzity v Innsbrucku a zakončil je v roce 1890, kdy byl vysvěcen na kněze.48 V té době už byl třetím rokem v Řádu německých rytířů, kam vstoupil 16. října 1887 a řádové sliby složil 18. října 1892.49

 Kněžská kariéra nyní už Norberta50 Kleina začala tedy rokem 1890. Od tohoto roku byl 12 let (do roku 1902) kooperátorem a poté kaplanem proboštské fary v Opavě. Dne 28. dubna 1902 se stal správcem v Andělské hoře a spirituálem tamních řádových sester. O rok později se vrátil jako probošt zpět do Opavy.51 V roce 1909 se stal děkanem52 a roku 1913 byl jmenován arcibiskupským radou a konsistorním asesorem.53

 Dne 24. února 1917 schválil císař Karel na návrh teologické fakulty v Innsbrucku udělení čestného doktorátu pro Norberta Kleina.54 Další kněžské působení však již souvisí se jmenováním do úřadu brněnského biskupa roku 1916 (resp. 1917, kdy proběhla intronizace) a později velmistra Řádu německých rytířů roku 1923, o čemž pojednávají následující kapitoly.

 Nelze opomenout také zdravotní stav Norberta Kleina. Dne 9. září 1932 vydal v Karlově Studánce lékař Hans Schwarz obsáhlou zprávu o stavu svého pacienta.55 Dozvídáme se tak, že Norbert Klein trpěl úplavicí cukrovou neboli diabetes mellitus. Jedná se o onemocnění způsobené nedostatkem hormonu slinivky břišní inzulínu a charakteristické zvýšenou hladinou glukózy v krvi a tkáních. Bez vytrvalé odborné léčby může tato nemoc vést k celkovému metabolickému rozvratu až smrti. U Norberta Kleina se však nemoc postupně zhoršovala a vedla k různým komplikacím i přes vytrvalé léčení.

 MUDr. Schwarz ve zprávě uvádí, že Jeho excelence byla pod odborným lékařským dohledem již v době svého působení na biskupském stolci v Brně a že se podrobovala léčbám právě v lázních Karlova Studánka, kam se každoročně odebírala od roku 1926 během měsíců června až září. V zimě 1930 pak měl velmistr Klein absolvovat několikatýdenní léčbu v nemocnici Německého řádu v Opavě.

 Dále zpráva obsahuje informace o tom, že tato choroba vedla u Norberta Kleina k vodnatelnosti a tvorbě edémů; v roce 1929 se u něj během jeho zdravotního pobytu v lázních Karlovy Vary vyskytl otok plic, který jej přímo ohrozil na životě a jen s obrovskou snahou lékařů se podařilo Dr. Kleina zachránit. O rok později, v roce 1930, vedly velmistra problémy se zadržováním vody v těle opět do lázní Karlova Studánka a od toho roku byly dle MUDr. Schwarze u Norberta Kleina přítomny téměř stálé otoky.

 Lékař označil velmistrův stav v roce 1932 za velmi vážný a nedoporučoval větší úsilí, neboť byl pro pacienta nezbytně nutný tělesný a duševní klid. Jakákoli aktivita nebo rozčilení totiž mohly vyvolat životu nebezpečné komplikace.

 Norbert Klein se tedy léta potýkal s vážnou nemocí, přesto ale dokázal vykonávat biskupský a velmistrovský úřad svědomitě. Jeho zhoršující se zdravotní stav sice vyvolával již delší dobu zájem veřejnosti, ovšem nikdo nepředpokládal, že nemoc způsobí tak brzkou smrt. Norbert Klein zemřel v bruntálském sídle velmistra ve čtvrtek 9. března 1933 v nedožitých 67 letech a jeho pohřeb se konal v pondělí 13. března 1933.56



45 Tato obec se nazývala do roku 1947 česky Brunzejf, od tohoto roku pak již nese označení Rýžoviště. V literatuře či pramenech se ještě můžeme setkat s německým názvem Braunseifen. Vzhledem k německému jménu tohoto muže a německému názvu jeho rodiště může proto snadno dojít k omylu, že Norbert Klein pocházel z Německa či Rakouska.
46 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 1. Inv.č. 14.
47 Tamtéž.
48 Tamtéž.
59 Müller, G.: Die Familiaren des Deutschen Ordens. Str. 99.
50 Jméno Norbert je řádovým jménem Johanna Kleina.
51 Müller, G.: Die Familiaren des Deutschen Ordens. Str. 99.
52 Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sv. 10. Str. 82.
53 Zemský archiv Opava. Velmistr řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 5. Inv.č. 14.
54 Müller, G.: Die Familiaren des Deutschen Ordens. Str. 99.
55 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 1. Inv.č. 14.
56 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 5. Inv.č. 14.



[3]  [5]