Osobnost Norberta Kleina a jeho činnost v souvislosti s hradem Bouzovem

Autor: Mgr. Jarmila Šuráňová

Olomouc 2008


Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.


4. BOUZOV ZA VELMISTRA NORBERTA KLEINA


 Hrad Bouzov se stal majetkem řádu 21. září 1696 a od té doby byli stálými majiteli hradu jednotliví velmistři. Během této velmistrovské éry se Bouzov postupně dostal do širšího povědomí a historického popředí a postupně se stal stále oblíbenějším místem rakouských arcivévodů. V letech 1835 – 1863 stál v čele Řádu německých rytířů Maxmilián III., arcivévoda rakouský, který na hradě Bouzově údajně velmi rád pobýval.81 Nebylo to však proto, že by se o hrad a panství nějak více zajímal, naopak šlo mu pouze o výnosy z tohoto velkostatku.82

 Největší změnu hrad Bouzov zaznamenal během velmistrovského úřadu rakouského arcivévody Evžena (1894 – 1923). Byl to vysoce vzdělaný člověk, jímž se dostalo Bouzovu štědrého mecenáše. Jelikož v roce 1896 mělo proběhnout dvousté výročí držení hradu Řádem německých rytířů, urychlilo toto jubileum jeho rozhodnutí učinit z hradu Bouzova reprezentativní velkolepou stavbu připomínající svou slávu v dávných dobách, kdy byl majetkem šlechtickým, ba dokonce po určitou dobu královským.83 Když pak v roce 1910 celá přestavba definitivně skončila, ukázal se hrad Bouzov v podobě, jak jej známe nyní.

 Po první světové válce a poměrně brzy po vzniku Československé republiky, 4. listopadu 1918, byl bouzovský hrad obsazen československým vojskem. Tento akt byl vyvolán tím, že vnitřní zařízení hradu patřilo velmistrovi Evženovi Habsburskému a po rozpadu monarchie byl majetek Habsburků v novém státě konfiskován. Československé vojsko hrad opouští až v roce 1923, k čemuž přispělo dobrovolné odstoupení arcivévody Evžena z funkce velmistra Řádu německých rytířů a rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, který stanovil, že řád je mezinárodní instituce a tudíž jeho majetek nepodléhá konfiskaci.84

 Volbou z 30. dubna 1923 byl ustanoven nový velmistr, biskup Norbert Klein. Ten jako hlava řádu převzal řádový majetek a tím pádem i nově opravený hrad Bouzov, který byl již od roku 191285 po nákladné přestavbě otevřen pro širokou veřejnost. Také nový velmistr se stal obdivovatelem hradu a ač byl vážně nemocen, dostavil se v roce 1929 na Bouzov, aby zde osobně uvítal prezidenta Masaryka, který na hrad zavítal během své cesty po moravských městech.



81 Dolanský, E.: Hrad Bouzov. Str. 14.
82 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 30.
83 Dolanský, E.: Hrad Bouzov. Str. 14-15.
84 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 43-44.
85 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 33.



[6]  [8]