Osobnost Norberta Kleina a jeho činnost v souvislosti s hradem Bouzovem

Autor: Mgr. Jarmila Šuráňová

Olomouc 2008


Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.


IV.1. Návštěva Tomáše Garrigua Masaryka na Bouzově


 Tomáš Garrigue Masaryk podnikl v červnu a červenci během pobytu ve své letní rezidenci v židlochovickém zámku návštěvy moravských měst. Prvním městem jeho návštěvy bylo Jevíčko, kde prezident na uvítání okresního zastupitele Viktora Hickla z Městečka Trnávky, který jej pozdravil jménem německých občanů okresu, odpověděl následující:
"Prosím vás, abyste svým německým spoluobčanům vyřídil mé srdečné pozdravy. Také co nejsrdečněji děkuji za pozdravy a přání, které jste mi předal. Budu usilovat o mír a spolupráci mezi českým a německým obyvatelstvem."86

 S německým obyvatelstvem se T. G. Masaryk setkal také v Litomyšli a Svitavách. Zástupci německé části obyvatelstva ve svých projevech připomínali existenci jazykového ostrova a upozornili na svou loajalitu a snahu spolupracovat s českým lidem. Prezident reagoval v obou případech podobně: mluvil německy o své radosti z dobrých vztahů mezi oběma národnostmi a připomněl soužití různých národností po celém světě. Poté vyjádřil naději na bezkonfliktní soužití Čechů a Němců v Československu. Dalšími místy, která T. G. Masaryk navštívil, byly Chornice, Městečko Trnávka, Litovel, Náměšť na Hané, Prostějov a již zmíněný Bouzov.87

 Hrad Bouzov však zaznamenal významnou návštěvu již o pár týdnů dříve. Ve středu 15. května 1929 jej navštívil zemský viceprezident země Moravskoslezské Remeš v doprovodu pana prezidiálního šéfa Dr. Pavelka z Brna, vládního rady Bohuslava a jiných pánů. Dopis velmistrovské lesní správy Bouzov pro velmistra Norberta Kleina ze dne 16. května 1929 měl za úkol zprostředkovat co nejuctivější poděkování pana viceprezidenta.88

 Je tedy zřejmé, že Norbert Klein nebyl této vysoce vážené návštěvy účasten. Bylo to z toho důvodu, že velmistr Německého řádu v této době pobýval v lázních Karlovy Vary, jak se dovídáme z dopisu zemského viceprezidenta Remeše z 20. května 1929.89 Tímto dopisem viceprezident Remeš oznamoval Dr. Kleinovi zamýšlenou návštěvu T. G. Masaryka v některých moravských městech:
"...cesta při tomto zájezdu vedla by poblíž Bouzova a zajisté by pana presidenta zajímalo shlédnouti tamní hrad v jeho novém, nádherném rouše. Dovoluji proto Vaší Milosti prositi, abyste pana presidenta laskavě pozval ku prohlídce hradu, která by se uskutečnila pravděpodobně dne 16. června. Chtěl jsem tuto svoji prosbu přednésti Vaší Milosti osobně v Bruntále, leč zvěděv, že ráčíte dleti v Karlových Varech, činím tak touto cestou. Dovoluji si též připomenouti, že jelikož je známo, že léčba karlovarská se nemá přerušiti, byla by okolnost ta dostatečnou omluvou, že by Vaše Milost nemohla pana presidenta osobně uvítati..."

 Zpráva o cestě prezidenta tedy zastihla Norberta Kleina v průběhu léčení v Karlových Varech. Ten však ihned odpověděl zpět do Brna, že 16. června již bude moci T. G. Masaryka na hradě přivítat, což zemský viceprezident s radostí přijal a na velmistrovu žádost mu odeslal stručný program návštěvy Bouzova. Z dopisu ze dne 1. června 192990 se dozvídáme, že dle připraveného programu měl pan prezident přijet na Bouzov 16. června 1929 ve 14 hodin a 30 minut. Následovat mělo uvítání okresním hejtmanem, obecním starostou, majitelem hradu (příp. jeho zástupcem)91 a poté byla naplánována prohlídka hradu, která měla trvat asi do 15 hodin a 30 minut. Současně s plánovaným rozvrhem návštěvy T. G. Masaryka žádal zemský viceprezident Remeš o zaslání nástinu uvítacího proslovu Norberta Kleina. Ten mu jej poslal z Karlových Varů 6. června 1929.92

 Mezitím, dne 25. května 1929,93 pozval tedy na žádost zemského viceprezidenta Remeše velmistr Německého řádu Norbert Klein prezidenta Československé republiky k návštěvě řádového hradu Bouzova. Zvací dopis zní:
"Slovutný pane presidente! Došla mne radostná zpráva, že slovutný pane presidente ráčíte v červnu zemi Moravskoslezskou navštíviti. Bylo by mi obzvláštní poctou a potěšením, kdybych mohl Vás, slovutný pane presidente, přivítati i na hradě Bouzově, jedním z nejkrásnějších hradů země Moravské, a prosím uctivě, byste slovutný pane presidente toto mé uctivé pozvání laskavě přijmouti ráčil. V Karlových Varech dne 25. května 1929 Norbert Klein velmistr Německého řádu a tit. biskup."

 Nedlouho poté obdržel Norbert Klein do Karlových Varů dopis z Kanceláře prezidenta republiky, která jménem T. G. Masaryka děkovala za pozvání na hrad Bouzov a nabídku k prohlídce vzácné historické památky a sídla Německého řádu s radostí přijala.94

 Přípravy na uvítání T. G. Masaryka na Bouzově byly tedy v plném proudu, zemský viceprezident však musel odmítnout návrh Dr. Kleina, aby bouzovská obec přivítala pana prezidenta zvlášť v obci samé. Před hradem pak by jej vítal osobně velmistr Klein s duchovenstvem Německého řádu, což měli být 2 kněží, tj. místní farář a Kleinův sekretář. Viceprezident Remeš velmistrovi sdělil, že rozvrh cesty prezidenta byl již schválen a nová zastávka v obci by znamenala prodloužení programu, což by způsobilo značné potíže.

 Proto se mělo bouzovské obecní zastupitelstvo zúčastnit uvítání T. G. Masaryka před hradem. Ovšem proti tomu, aby prezidenta vedle Norberta Kleina uvítali ještě další dva členové Německého řádu, neměl zemský viceprezident Remeš žádné námitky.95 Postupně byl sestaven seznam slavnostních hostů96 prezidentské návštěvy na Bouzově. Jednalo se o následující osoby:

  1. prezident T. G. Masaryk
  2. ministerský předseda Udržal s dcerou
  3. ministr vnitra Dr. Černý
  4. Dr. Alice Masaryková
  5. vyslanec Strümpl
  6. viceprezident Remeš
  7. sekretář Dr. Schenk
  8. slečna Blažková
  9. šéfredaktor Novák
10. inspektor Lehrer
11. jeden fotograf
12. prezidiální šéf Dr. Pavelek
13. rada Bohuslav
14. starosta Bouzova
15. velmistr Norbert Klein
16. velmistrův sekretář
17. místní farář
18. příp. jednotliví poslanci

 Z osobních poznámek Norberta Kleina97 můžeme vypozorovat, že se na příjezd hlavy státu a jeho prohlídku moravského řádového hradu pečlivě připravoval. Zapsal si, jakým způsobem bude návštěva T. G. Masaryka probíhat a poznamenal si, že při prohlídce hradu musí být po boku pana prezidenta. Dále si během přípravy uvítacího proslovu zapsal, že při přivítání musí pronést pouze jednu větu německy. Tomu připisoval velký význam, neboť si slovo "jednu" dvakrát podtrhnul. Přesto, ač byl německé národnosti a představeným Německého řádu, připravil si celý svůj uvítací proslov česky. Měl být přednesen při slavnostním vítání prezidenta přímo před majestátním hradem.

 V neděli 16. června 1929 v odpoledních hodinách dorazila do Bouzova vzácná prezidentská návštěva. Velmistr Německého řádu Dr. Norbert Klein navrátivší se z léčebného pobytu v lázních Karlovy Vary byl i přes svůj zhoršený zdravotní stav na Bouzově osobně účasten.

 Jménem Německého řádu vítal tedy T. G. Masaryka, předtím, než došlo k samotné prohlídce hradu, sám velmistr Norbert Klein. Jeho uvítací proslov98 vyjadřuje nejen potěšení z tak vzácné návštěvy, ale také zdůrazňuje zásady řádu, který před nedávnou dobou prošel zásadním předělem:

"Slovutný pane presidente!
 Jest mi velikou ctí, že zde, na hradě Bouzově mi dána příležitost, Vás pane presidente uvítati.
 Činím to s úctivým pozdravem jako velmistr Německého řádu ve jménu všech členů und ich begrüsse Herrn Präsidenten ehrerbietigst auf der Burg Busau als Hochmeister des Deutsch-Ordens.
 Stojíme před starobylým hradem, který se objevuje v novém nádherném rouše. I Německý řád se ukazuje, co se týká jeho činnosti, v novém rouše. Čas – historie – všude pracuje, pracoval i na hradech. Německý řád sestoupil z těch vysokých hradů do údolí, ne mečem síly v rukách, nýbrž s ratolestí olivovou, aby rozšiřoval mezi lidem tu pravou lásku k bližnímu, aby chudobnému též pomohl k svému právu, obzvláště aby nemocných a opuštěných se ujal, kteří té lásky nejvíce potřebují. K tomu účelu Německý řád užívá svých prostředků. Německý řád se přispůsobil moderním požadavkům a poměrům – to jest to nové roucho tohoto hradu, a zůstává věrným svým stanovám, to jsou ty základy, na kterých hrad postaven jest.
 Doufám důvěrně, že i nadále bude Německému řádu dopřáno, staré své zásady křesťanské lásky uplatňovat, ať se to jmenuje charita, nebo moderně humanita, a to obzvláště, když náš pan president sleduje heslo: "Omni bono operi adsum", ano když se jedná o dobrou věc, ať humanity, vědy, kultury, pan president, hlava naší republiky, jest též mezi prvními, kteří hájí a podporují tuto dobrou věc /bonum opus/.
 Dejž Bůh, aby Německý řád podle toho hesla i do daleké budoucnosti po stránce kulturní a charitativní pracovati mohl! Opakuji co nejuctivěji svůj pozdrav s pevným ujištěním, že pobyt pana presidenta, ač jen krátký, na tomto hradě, bude vzácnou památkou ano historickou událostí v dějepisu Německého řádu a nyní prosím pana presidenta, aby tu historickou památku si prohlédl a ten nejlepší dojem též odnesl."


 Dobré dojmy si pan prezident zajisté odnesl. Ve své zprávě do Vídně ze 17. června 1929, která byla určena pro archiv k rukám Dr. Vinzenze Schindlera, velmistr Klein oznamoval, že návštěva Bouzova proběhla velmi dobře, přítomno bylo 35 lidí a pobyt prezidenta na Bouzově trval hodinu a půl.99

 Jak jsme se ze seznamu slavnostních hostů dozvěděli, přítomen byl i jeden fotograf, díky němuž máme k dispozici několik snímků z této významné události na Bouzově. Fotograf Jano Šrámek pak soubor pořízených snímků zaslal i Norbertu Kleinovi.100 Asi nejznámějším záběrem z prezidentské návštěvy na hradě je následující fotografie prezidenta Masaryka a velmistra Kleina, kteří jdou v čele průvodu hostů.


návštěva tomáše garrigua masaryka na bouzově 16. červen 1929

Další méně známé, či dosud vůbec nepublikované fotografie jsou k práci připojeny v oddíle "přílohy".


 Tato slavnostní událost vyzdvihla hrad Bouzov poněkud více do popředí. Turistický ruch na Bouzově postupně sílil, což mělo souvislost i s rozvojem automobilismu,101 a tento moravský hrad se stal stále oblíbenějším cílem návštěvníků všech věkových kategorií.



86 Prezidenti republiky a Moravská Třebová. In: Moravskotřebovský zpravodaj. 5/2006. Str. 8.
87 Tamtéž. V dopise pro N. Kleina (Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů 1877-1933. Karton 2. Inv.č. 14), ve kterém je mu oznamováno, že prezident Masaryk navštíví některá Moravská města, je uvedeno i město Boskovice, které ovšem Moravskotřebovský zpravodaj neuvádí. Naopak uvádí při prezidentově cestě zpět do Prahy ještě Vysoké Mýto.
88 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877 – 1933). Karton 2. Inv.č. 14.
89 Tamtéž.
90 Tamtéž.
91 Z této poznámky zemského viceprezidenta jasně vidíme, že zdravotní stav velmistra Německého řádu byl veřejností sledován. Jelikož nikdo nevěděl, co Norbertu Kleinovi jeho stav dovolí, bylo pamatováno i na další alternativu, a tou je uvítání prezidenta vedoucím úředníkem lesní správy jménem N. Kleina, pokud by se velmistr přece jen nemohl z vážných důvodů osobně dostavit.
92 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
93 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
94 Tamtéž.
95 Tamtéž.
96 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
97 Tamtéž.
98 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
99 Demel, B.: Der Deutsche Orden in der ČSR 1918-1939. In: Politický katolicismus v nástupnických státech Rakousko-Uherské monarchie v letech 1918-1938. Str. 126.
100 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
101 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 72.



[7]  [9]