Osobnost Norberta Kleina a jeho činnost v souvislosti s hradem Bouzovem

Autor: Mgr. Jarmila Šuráňová

Olomouc 2008


Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.


IV.2. Dopady pozemkové a lesní reformy na velkostatku Bouzov


 Přesto, že Německý řád prošel ve 20. letech 20. století obrovskou přeměnou a snažil se potlačovat svůj nedávný rytířský a šlechtický charakter a naopak stále více zdůrazňovat svou duchovní složku, stal se jednou z mnoha obětí pozemkové reformy mladého Československa.

 Předchozí výklad nám již stručně přiblížil podstatu pozemkové reformy a my se v této kapitole zaměříme v rámci pozemkové reformy konkrétně na řádový velkostatek Bouzov, neboť ten se z běžného provádění uvedené reorganizace pozemků poněkud vymyká.

 K bouzovskému velkostatku náleželo celkem 2820 ha půdy, a to převážně lesní102 - lesy náležející k tomuto velkostatku měly celkovou rozlohu více jak 2300 ha.103 I když pozemková reforma probíhala již od roku 1919, tohoto panství se přímo dotkla až roku 1925, kdy byla rozparcelována zemědělská půda o rozloze asi 37 ha a rozdělena mezi 57 drobných místních rolníků a zemědělských dělníků. Z ostatní zemědělské půdy vznikl zbytkový statek, který čítal asi 30 ha, a ten později odkoupila za 172 440 Kč obec Bouzov a pronajímala z něj pozemky místní chudině,104 přičemž ti platili za měřici ročně 160 Kč.105

 Došlo zde i k propuštění půdy ze záboru, a to o rozloze necelých 30 ha. Zbylé pozemky, především rozsáhlé lesy, zůstaly v záboru až do 30. let, kdy byly zestátněny za tzv. lesní reformy.106

 Z následující tabulky Eugena Červinky však vyplývá, že celková rozloha rozparcelovaných pozemků bouzovského velkostatku se postupně zvětšovala a v roce 1933 již činila celkem 284,5 ha, z toho připadlo drobným rolníkům 254 ha a statkům střední velikosti 30,5 ha.


Tabulka výsledků pozemkové reformy na velkostatku Bouzov k roku 1933107
Zabraná půda zemědělská Zabraná půda veškerá Zem. půda propuštěná a vyloučená Veškerá půda propuštěná a vyloučená Dosud vlastní zem. půdy zabrané buňka Dosud vlastní veškeré půdy zabrané Novým vlastníkům drobným Zbytkařům a středním Dosud vlastní celkem
330, 86 2823, 96 7 32, 50 48, 86 2506, 96 254 30, 50 2539, 46

 Tento stav je k roku 1933, ovšem musel být zaznamenán ještě předtím, než došlo na velkostatku Bouzov k další podstatné změně – již zmíněné lesní reformě. Tehdy byla naprostá většina pozemků bouzovského panství zestátněna a o pět let později, tedy roku 1938, předána Severomoravskému lesnímu družstvu, takže původnímu majiteli – Německému řádu zůstal z celé velikosti tohoto velkostatku prakticky pouze hrad a jeho areál o celkové rozloze asi 29 ha.108 Statek Bouzov se stal vlastně jediným z veškerého řádového majetku, který byl vyvlastněn, i když za určitou peněžní kompenzaci. Severomoravské lesní družstvo totiž převzalo téměř 2000 ha lesní půdy bývalého bouzovského velkostatku v březnu 1938 za 6 750 000 Kč.109

 O zamýšlené lesní reformě informuje již výstřižek z novin datovaný k 21. srpnu 1930.110 Ten obsahuje zprávu, že zestátnění některých lesních revírů Německého řádu se bohužel stává pravdou a uvádí, že Německý řád nyní vlastní asi 9000 ha lesů, z čehož měly být revíry Bouzov a Štětín zabrány téměř celé a revíry Horní Dlouhá Loučka a Bruntál částečně. Svůj nesouhlas s tímto státním záměrem pak vyslovuje i tím, že vyzdvihuje činnost Německého řádu, zakládání nemocnic v Opavě či Rýžovišti, založení škol a jiných institucí.

Upozorňuje na to, že aktivita Německého řádu a vše, co pro katolické obyvatelstvo učinil, by nemělo být zapomenuto. Nabádá k podpoře velmistra Kleina a jeho kněží a řádových sester.

 Velmistr Norbert Klein si byl vědom hrozícího nebezpečí ztráty převážné části řádového majetku. Přesto pro něj neexistoval důvod polevovat v péči o řádový majetek, i když jej na počátku 30. let jeho nemoc již velmi vysilovala.

 Svůj zájem o jemu svěřené jmění ostatně projevil i na Bouzově. Jako velmistr Německého řádu poskytl v roce 1931 více jak 10 000 Kč bouzovské farnosti na opravu tamního kostela sv. Gotharda. Tato oprava si vyžádala celkem přes 30 000 Kč, ovšem z této částky uhradil 20 000 Kč kostelní výbor.111

 Veškeré snahy Norberta Kleina o pečlivé, starostlivé a zodpovědné vedení Německého řádu a péči o jeho majetek přerušila velmistrova předčasná smrt ve čtvrtek 9. března 1933.


102 Bartoš, J.: Javoříčko (pravda a legendy). Str. 13.
103 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 29.
104 Tamtéž. Str. 44.
105 Zákravský, Š.: Kronika městečka Bausowa. Str. 27. Jedna měřice je asi 0, 192 ha, tedy asi 19, 182 arů.
106 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 44.
107 Podle studie E. Červinky Jak byla provedena pozemková reforma na velkostatcích římskokatolické církve. Str. 22-23. Údaje jsou uváděny v hektarech.
108 Bartoš, J.: Javoříčko (pravda a legendy). Str. 13.
109 Trapl, M. a kol.: Bouzov. Minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 44 a 47.
110 Zemský archiv Opava. Velmistr Řádu německých rytířů (1877-1933). Karton 2. Inv.č. 14.
111 Trapl, M. a kol.: Bouzov, minulost a současnost hradu, obce a JZD "Mír". Str. 47.



[8]  [10]