† Milosrdná sestra †
Anežka Antonie Witková
Autor: PhDr. Markéta Doležalová
Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3
MLADÁ LÉTA SESTRY ANEŽKY A POČÁTKY JEJÍHO PŮSOBENÍ MEZI MILOSRDNÝMI SESTRAMI
Anežka Witková se narodila 2. března 1894 v Hrabyni ve Slezsku. Její otec vlastnil pekařství a matka se starala o tři děti a domácnost. Ve věku pěti let postihla malou Anežku první velká ztráta – při jedné z obvyklých epidemií dětských nemocí ztratila oba sourozence. Možná že tato rána později přispěla k tomu, že zvolila jako svou životní dráhu působení v řádovém společenství, v pospolitosti sester. Rodina byla česká, jak o tom svědčí i výběr české obecné školy pro základní vzdělání dětí. Manželé Witkovi po ztrátě Anežčiných sourozenců zcela přizpůsobili svůj život budoucnosti jediného zbylého dítěte, tím spíše, že Anežka tíhla ke studiu. V roce 1904 se přestěhovali do Opavy, aby dcera po ukončení obecné školy v Hradci u Opavy mohla pokračovat na měšťanské škole a později na učitelském ústavu.
Vánoční pohlednice zaslaná sestrám z Vídně.
Takovými důkazy mělo být podpořeno obvinění
sester z velezrádných styků s cizinou.
Foto: ABS
Maturitní zkoušky na tomto učilišti složila s vyznamenáním v roce 1914,
čtrnáct dnů poté zemřela její matka. Anežka původně zůstala u otce, aby mu vedla
domácnost. Toužila však využít svého vzdělání a záhy si obstarala místo domácí
učitelky, kde získávala praktické zkušenosti s výchovou a vyučováním zhruba
jeden rok. Od března 1915 vystřídala další dvě místa na veřejných školách na
Jesenicku.
Na podzim 1916 vstoupila k Milosrdným sestrám v Opavě. Ve svých
dvaadvaceti letech již nebyla úplně mladé, nezkušené děvče. Řada novicek
vstupovala do řádů v mladším věku. Anežka měla příležitost si ověřit, jak by jí
vyhovovala práce soukromé vychovatelky či učitelky na veřejné škole. Zřejmě však
nenaplňovala její představy. Dráhu řeholnice si vybrala sama po zralé úvaze,
nebyla k ní předurčena rodinnou tradicí. Sama zvolila právě Milosrdné sestry,
jejichž činnost na severu Moravy měla již řadu let dobrý ohlas. Své rozhodnutí
si dokonce musela do jisté míry vybojovat. Otec, který mezitím uzavřel z ryze
praktických důvodů nové manželství, zpočátku dceřinu volbu neschvaloval. Sestra
Anežka se ke svému vstupu do řádového společenství později vyjádřila takto:
"Do řádu jsem vstoupila z náboženského přesvědčení, které se u mě silně
projevovalo již od roku 1910, přes zákaz mého otce, který později s mým
rozhodnutím souhlasil."2
Po ukončení noviciátu neboli období, kdy mladé ženy, novicky, měly poznat
všechny stránky života řádové komunity, osvojit si její pravidla a vnitřně i
vnějším chováním a vystupováním dosvědčit své povolání k zasvěcenému životu,
složila roku 1919 věčné sliby. V následujících letech se věnovala především
výchovné a vzdělávací práci s dívkami, což patřilo spolu s péčí o nemocné,
postižené, přestárlé a jinak potřebné mezi hlavní řádové činnosti. Působila jako
učitelka především na obecné a měšťanské řádové škole v Opavě. Milosrdné sestry
ve 30. letech zajišťovaly výuku v řádových mateřských školkách v Dolní Loučce a
Andělské Hoře, dále na obecných a měšťanských školách v Opavě, Bruntálu a Vrbně.
V Dlouhé Loučce provozovaly tzv. školu domácích nauk, což byla obdoba dnešních
praktických škol pro dívky často ze sociálně slabších poměrů, u kterých se
předpokládalo, že zůstanou po skončení školní docházky v domácnosti. V rámci své
zdravotnické činnosti obstarávaly péči o pacienty v nemocnicích v Opavě,
Bruntále, Vrbně a opět v Dlouhé Loučce. O nemajetné staré lidi pečovaly v
Budišově, Bruntále, Bouzově a v Dolní Loučce.3
Informace o životě sester Německého řádu v 50. letech v
Československu, s. 395–402. Ovšem podrobnosti a specifika celého případu tato
publikace mohla osvětlit pouze do té míry, jak jí to dovoloval její obecný
charakter (přehled situace všech ženských řádů ve výše uvedeném období).
2 Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), fond (dále jen f.)
Vyšetřovací spisy – Ostrava (dále jen OV-V), vyšetřovací spis archivní číslo
(dále jen a. č.) V-704 Ostrava, vyšetřovací spis A. Witková, svazek (dále jen
sv.) 2, životopis ze dne 26. 4. 1951. Jako u všech dále citovaných materiálů z
provenience StB je třeba počítat s jistou dobovou stylizací a vlastní tvorbou
zapisovatelů či zapisovatelek. Citace jsou uváděny v původní verzi bez úprav
odpovídajících současným pravidlům pravopisu.
3 Viz. http://www.nemeckyrad.cz/index.php/majetkopravni-naroky-v-cr
(citováno k 24. 10. 2013).