† Historie a dekorace 4. pluku Deutschmeistrů †
Autoři: Roman Jedlička – Ladislav F. Sedlák
a se svolením faleristického časopisu Signum.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.
Rakousko-Uhersko nemělo klasickou tradici plukovních odznaků, kterou
známe např. z ruské faleristiky, ale je mnoho odznaků, křížů a medaili,
které můžeme označit za čestné či plukovní
odznaky. Považujeme proto za chybné, pokud tyto odznaky a mnohé další
jiné označujeme nepěkným výrazem „čepicový odznak,, jen z důvodu, že
některé odznaky vojáci v poli nosili opravdu na polních čepicích.
Existuje však dostatečné množství dobových fotografií, kde můžeme vidět
důstojníka či vojína odznakem upevněným na kapse uniformy.
Mezi takové známé a dnes i vzácné plukovní dekorace patří medaile a
odznak vídeňského 4. pěšího pluku (Hoch- und Deutschmeister Nr. 4),
který známe pod označením "Dajčmajstři".
Slavná tradice tohoto pluku sahá až k roku 1696, do období válek s Turky
a vítězného
tažení prince Evžena Savojského, kdy byl tento jeden z nejstarších
vojenských útvarů založen. Majitelem pluku byl vždy jeden z rakouských
arcivévodů, který byl zároveň velmistr Řádu německých rytířů (jeho titul
v němčině byl "Hoch- und Deutschmeister", odkud tedy i název pluku). V
době od 23. září 1893 jsou dva prapory vídeňského c. a k. pěšího pluku
"Hoch- und Deutschmeister" č. 4 dislokovány v Jihlavě, kde jsou posádkou
až do 23. července roku 1896, kdy oba prapory odchází do své domovské
posádky ve Vídni. Snad zde je počátek označení pluku jako německo-český
pluk.
K 200. výročí založení 4. pluku v roce 1896, tedy v mírové době, kdy
rakousko-uherská monarchie prožívá své nejklidnější a radostné období,
byla založena upomínková medaile slavného vídeňského pluku. Císař
František Josef 1, který považoval armádu za základní pilíř mocnářství,
byl zároveň panovníkem, který miloval vojenské parády, slavnostní
pochody, přehlídky a i vojenská cvičení jednotek zakončená pravidelnými
podzimními manévry. Je tedy zcela pochopitelné, že medaile, která byla v
roce 1896 založena pro jeho milovaný 4. pěší pluk, znamenala pro město
Vídeň možnost oslav, parád a hudebních slavností ve spojitosti s touto
pamětní a vzpomínkovou medailí. Medaile byla založena pod názvem "Hoch-
und Deutschmeister Regimentsjubiffiumsmedaille 1896", tedy Jubilejní
medaile pluku "Hoch- und Deutschmeister" 1896 (viz 3. strana barevné
obálky nahoře).
Medaile je vyrobena ze zlatavého bronzu.
Je kruhová o průměru 37,4 mm, výška s ouškem pro závěsný kruh je 42,2
mm, tloušťka při okraji 2,9 mm, váha kolísá od 25,95 do 26,35 g (alespoň
u exemplářů, které jsme měli možnost vážit). Medaile má oboustranně
zvýšený okraj.
Na lehce zvýšeném mezikruží při okraji je opis:
DEN KAMERADEN ZUR ERINNERUNG AN DAS 200 JÄHRIGE JUBILÄEUM DES REGIMENTS
(v překladu: Kamarádům v upomínce na 200leté výročí pluku).
Ve střední části medaile jsou rozloženy dva oválné portrétní medailony,
jeden s opisem FRANZ LUDWIG HERZOG V. BAYERN, druhý s opisem ERZHERZOG
EUGEN V. OSTERREICH, oba zevně lemované vavřínovou ratolestí. V horní
části středového mezikruží je symbolické "Boží oko" v jasných paprscích.
Pod oválnými portréty je na vojenských standartách položen znak města
Vídně.
Revers:
Ve střední části medaile je dobová pamětní tabule, která má ve své horní
části medailon lemovaný vavřínovým věncem s portrétem císaře Františka
Josefa 1. a opisem FRANZ JOSEPH I. Po stranách nad okraji této tabule
jsou rakouští orli.
V ploše tabule je čtyřřádkový nápis: K.u.K. HOCH u. I DEUTSCHMEISTER
INFT. REG. No 4 / 1696-1896 (v překladu: C. a k. Hoch u. Deutschmeister
pěší regiment č. 4 / 1696-1896). Při okraji tabule jsou zpodobeny dvě
postavy vojínů pluku: Postava vlevo představuje mušketýra s výzbrojí a
výstrojí z r. 1696, postava vpravo znázorňuje naopak moderního vojína
armády z roku 1896. V dolní části medaile pod pamětní tabulí je
rozkřídlený korunovaný rakouský orel. Vpravo v dolní části je medaile
při okraji drobně značena jménem medailéra SCHWERDTNER.
Pevným kulovitým ouškem na horním okraji prochází kruh pro stuhu. Ta je
bleděmodrá (barva nebeské modři je totožná s výložkami pluku), rozdělená
střední rakouskou trikolorou (tedy červeno-bílo-červená) na 3 stejně
široké pruhy. Stuha je složena do typického trojúhelníku.
V počátečním období Velké
války 1914-18 byl pluk v sestavě 50. pěší brigády v seskupení II.
armádního sboru zapojen do bojů na východní frontě proti carskému Rusku.
V roce 1916, kdy armády Rakouska-Uherska a císařského Německa bojovaly
společně s jednotkami turecké armády, bylo jistě nutno povzbudit
bojového ducha vojáků. Jednou z možností bylo udělení viditelné
dekorace, která by byla zároveň připomenutím tradice i jistým
poděkováním vojákům. V případě 4. pěšího pluku je v roce 1916 založen
velmi vkusný odznak, který je připomínkou tradice pluku i Řádu německých
rytířů.
V roce 1916, v době kdy byl odznak založen a udělen, informovala o
slavné historii pluku řada vídeňských deníků, novin a časopisů. Vídeňané
byli na své syny bojující za císaře a vlast právem pyšni. I když válečný
stav nedovoloval pompu a slavnost mírové doby, předávání čestného a
pamětního odznaku proběhlo za účasti nejvyššího armádního velení a
velmistra Řádu německých rytířů polního maršála arcivévody Eugena.
Připínací odznak má tvar oválu o výšce 50 mm a šířce 36,5 mm, je
zhotoven z postříbřeného bronzu a je lehce vyklenutý.
Avers:
V černě lakovaném mezikruží oválu je nápis K.u.K. 1. R. HOCH-UND
DEUTSCHMEISTER No. 4, dole pak letopočty 1914-1916.
Na ovál je položen velmistrovský kříž Řádu německých rytířů s vavřínovým
věncem. Výřezy v dolní Části mezi mezikružím a věncem jsou doplněny
rozloženým letopočtem 1696.
Revers:
Zadní strana je hladká. Je zde svisle umístěna zapínací spona k upevnění
na stejnokroj, vpravo svisle je umístěna značka výrobce "ROZET &
FISCHMEISTER WIEN I."
Po skončení Velké války historie pluku pokračuje jako součást Spolkového
vojska Rakouské republiky. Po násilném připojení Rakouska k nacistickému
Německu v březnu roku 1938 se 4. pěší pluk pod označením 134.
grenadýrský regiment (pěší pluk) jako součást
Reichsgrenadier-Division zúčastnil nešťastného tažení do Ruska a byl
zcela zničen pod Stalingradem. Památce statečných mladých mužů je mj.
věnována expozice ve Vojenském muzeu ve Vídni (Arsenal).
Historie pluku však pokračovala i po 2. světové válce a pluk existuje v
armádě Rakouské spolkové republiky až podnes. Dokladem toho je i pamětní
medaile na 300. výročí založení pluku z roku 1996. Medaile je
ve žlutém kovu s oboustranně zvýšeným okrajem.
Na líci medaile je velmistrovský profesní kříž, kolem německy opis
DEUTSCHMEISTER IST UND BLEIBT MAN (tj. Deutschmeister je a zůstane), v
dolní části letopočet oddělený od textu tečkami.
Na rubni straně je část pomníku z vídeňského Deutschmeisterplatz s
vojákem držícím prapor, kolem německy opis 300 JAHRE DEUTSCHMEISTER-REGIMENT (tj. 300 let
pluku Deutschmeister). Stuha je totožná se stuhou medaile z r. 1896.
Podle obrázku e ale diskutabilní, zda zavěšením medaile na stuze nejsou
prohozeny strana lícová a rubní.
Na slavné tradice pluku a jeho statečnosti však po skončení války
parazitovala skupina obchodníků, kteří zneužili plukovní odznak 4.
pluku. Již v roce 1953 přináší americký časopis Medal Colector
(leden-únor 1953) informaci a upozornění na podvod s tzv. Stalingradským
křížem a Čestným Stalingradským štítem:
"Tento odznak založil Adolf Hitler pro 134. grenadýrský (pěší) pluk.
Odznak měl být určen všem vojákům bojujícím u Stalingradu. Velikost
odznaku je 23-30 mm, je vyroben ze světlého kovu. Ramena kříže jsou
modře smaltovaná, středový štítek černý. Odznak má podobu kříže
velmistra řádu Německých rytířů, ale ve středním medailonu je orlice se
svastikou. Pod medailonem na stuze je nápis STALINGRAD". (obrázek
č. 2)
Nikdo z nás není schopný přesně určit, kde a jak se tento odznak měl
nosit, je zbytečné bádat nad tím, zda byl odznak určen k nošení na
rukávu uniformy, což se jeví jako pravděpodobné, ale vzhledem k tomu, že
jde celkové o podvodnou záležitost, nebudeme se způsobem možného nošení
odznaku zabývat. Tuto nejasnou situaci využívají obchodníci, kteří
Stalingradský kříž umístili na nárameníky. Fotografie vypadá
věrohodně, křížek je pečlivě vyroben, vše vypadá originálně, dokonce i
umístění křížů na náramenících je jednou z tradic německé armády. Chceme
však všechny kolegy ubezpečit, že i tento obrázek je pouhým podvodem.
Dalším zneužitím původního plukovního odznaku z roku 1916 je tak zvaný
Čestný štít „Za Stalingrad,, který je zcela vymyšlen. Obrázek tohoto
čestného štítu, který zde předvádíme, nebudeme popisovat, ale základem
je opět kříž 4. pluku. V době, kdy se kříže, ale i tyto štíty
nabízely, existovalo větší množství legend - jedna z nich za ideového
tvůrce označila pobočníka maršála Pauluse plukovníka Adama, který měl
mít údajně náčrt kříže či štítu ve svém deníku. Paulus i Adam skončili
po propuštění ze zajetí v NDR a snad jen hlupák by mohl uvěřit této
informací. Čestný štít Za Stalingrad měl být předurčen tak jako ostatní
štíty k nošení na rukávu vojáka.
A konečně byl tento motiv použit také na podvrhu Medaile Za Stalingrad.
V našem případě si padělatel zjednodušil práci v tom, že tato
medaile je evidentně hrubě litá na přední straně je známý portrét vojáka
v přilbě, ale zcela chybí opis či nápis. Zadní strana je hladká a je zde
falešný či vymyšlený Stalingradský kříž. Výrobce medaili opatřil i malým
ouškem k nošení na nám neznámé stuze. Pokud připustíme, že v roce
1955-56 se z ruského zajetí vrací zhruba 5.000 vojáků, prokazatelně
zajatých ve Stalingradském kotli, tak i kdy-bychom počítali, že 5-10% z
tohoto počtů mohli být ,,Rakušané,, není reálné předpokládat, že se tato
medaile počátkem padesátých let vyrobila jako pamětní speciálně pro
rakouské vojáky. Danou problematikou se nezabývá ani Kurt G. Klietmann
ani Jörg Nimmergut, tedy odborníci, které považujeme i za seriózní
znalce i obchodníky.
I když je problematika těchto podvrhů známá, stále se objevují na
různých aukcích, jsou nabízeny na eBay a podobně. Jistě i z tohoto
důvodu považujeme za nutné upozornit především mladší kolegy na tyto
podvodné machinace.
Tento slavný rakouský pluk má svoji tradici, která obstála i v těžkých
dobách 2. světové války a i dnes je tato slavná tradice podporována
nejen armádou Rakouska, ale i samotnými občany města Vídně a je ctí pro
mladého muže, který nastupuje základní službu k tomuto pluku.
