† Řádový hrad Bouzov †
Autor: www.Deutscher-Orden.cz
Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit
např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého
obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho,
jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky
a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.
Konfiskace státem a Německý řád
Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem dle
dekretu prezidenta č. 12/1945 a č. 5/1945 a č. 108/48 Sb. a podle zákona č.
135/46 Sb.
Spory o majetek řádu s Československou republikou, která ho chtěla konfiskovat,
řešil dokonce i mezinárodní soud v Haagu, který rozhodl ve prospěch řádu.
Pamětní deska na dnešním sídle řádu ve Vídni
1. září 1938 nacionální socialisté rozpustili rakouskou balej Německého řádu.
24. března 1947 vláda Rakouské republiky prohlásila likvidaci za nezákonnou a
neplatnou.
Od roku 1945 je hrad ve správě Národní kulturní komise, která vytvářela soupis mobiliáře, inventářů a stavu v jakém objekt převzala. Fakticky jej převzala v červenci roku 1948, oficiálně 22. března 1949. Stávající instalace zůstala věrná původnímu instalačnímu záměru. Hrad měl být "se všemi komnatami ponechán v původním stavu". Ve vedlejších prostorách hradu chtěla komise umístit expozici "vývoje řádu". Stavební stav objektu při převzetí charakterizovala technická kancelář jako dobrý, ale vyžadující stálou péči. Při odklizování a čištění sklepních místností hradu Bouzova bylo dne 14. března 1949 nalezeno hradními zaměstnanci při odtažení velkých dřevěných beden 66 porcelánových předmětů. Tyto nepatří k původnímu inventáři. Jedná se o věci dovezené na hrad Bouzov Němci v době okupace.
Později byl hrad pod zprávou Státní památkové správy, (Krajského)
Vlastivědného ústavu (muzea) v Olomouci. Z roku 1954 se zachoval text od Václava
Buriana. Věnuje se převážně stavebně - historickému popisu památky a tématu její
přestavby na pěti stranách. V úvodu kritizuje Řád německých rytířů, kterému
podle něj nešlo pouze o naplnění jeho původního poslání, to je osvobození
biblických zemí z tureckých rukou, ale:
"Svýmu boji proti křesťanským Slovanům, svým germanisačním úsilím a
hospodářsko - politickým útiskem byl řád pevným článkem feudálního zřízení v
jeho nejreakčnější podobě. Současně s tím osvojil si řád dravé kapitalistické
metody podnikání."
Burian dále vyzdvihuje práci prostých lidí, kteří pro hrad Bouzov vytvořili díla
vysoké umělecké kvality.
První oficiální průvodcovský syllabus pochází až z roku 1958. Napsal jej
kastelán František Finsterle ml., působící ve funkci kastelána v letech 1953 -
1985. V textu se uplatňuje socialistický podtext, jako aspekt doby:
"Z práce lidu hrad vznikl, za hodnoty lidem vytvořené bylo pořízeno
jeho bohatství, lidu náleží jedině všechna práva na toto dědictví i povinnost
jeho uchování pro příští pokolení... ."
Průvodcovský text byl ideově zaměřen a jeho působení se orientovalo na široké
vrstvy pracujícího lidu.
V šedesátých letech za Lubora Machytky, došlo na Bouzově k vytřiďování
mobiliáře. Předměty, při nichž se nenalezla inventární čísla, byly prohlášené za
propadlé státu. Jednostranné opatření o převodu správy památkového mobiliáře
bylo vyhotoveno dne 13. dubna 1961 čj. 755/61. Od Vlastivědného ústavu v
Olomouci došlo dne 27. 5. 1961/SPS čj. 1131/61 potvrzení o jeho převzetí do
evidence. Movitý majetek státního hradu Bouzov, jehož "bývalým majitelem" byl
Řád německých rytířů, byl získán do vlastnictví československého státu podle
dekretu č. 12/1945 Sb. U všech předmětů, které jsou z majetkové podstaty
státního hradu Bouzov a které byly získány do vlastnictví podle citovaného
dekretu, je v inventárních seznamech poznámka "Převzato s objektem", ostatní
předměty byly zakoupeny z prostředků bývalé Státní památkové správy.
Z dalšího dochovaného syllabusu od Evy Králíkové z roku 1979 se dovídáme:
"Prohlídka hradu pomalu končí a vy budete odcházet plní dojmů ze
shlédnutých předmětů. Je však zapotřebí si uvědomit, pro koho byly vytvořeny,
komu sloužily - to na jedné straně, kým byly vytvořeny - na straně druhé.
Jistěže zachované interiéry hradu ukazují vysokou úroveň bydlení a životního
prostředí vládnoucí a vykořisťovatelské třídy a jsou v ostrém protikladu s tím,
jak žili poddaní - a to nejen na Bouzovsku. Ale důležitější je poznání toho
faktu, že bez úmorné a těžké dřiny poddaných a bez pečlivé a talentované práce
místních řemeslníků by nikdy takové sídlo, jako je Bouzov, nevzniklo."
Od 1. 1. 1994 je hrad ve správě státní příspěvkové organizace Státní hrad Bouzov. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Hrad je majetkem České republiky a od roku 2004 jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav...
V současné době Řád německých rytířů nyní Německý řád podniká kroky k jeho navrácení. Hrad ani zámek nikdo neodnese a ani neuzamkne. Naopak by ve vhodných prostorech bylo zřízeno řádové muzeum, kde by řád prezentoval svoji historii a využíval ho i dle možností ke svému poslání. Když dobrý hospodář, ať je to "německý rytíř". Hrad by tak navíc získal i více na své prestiži a historickém poslání. Až tomu nastane, bude vůči řádu konečně učiněno spravedlnosti. K tomu "nám" dopomáhej Bůh...
825 let založení řádu, 50 let založení institutu familiářů a 60 let od úmrtí
arcivévody Evžena Habsburského
J. E. Velmistr Abt. Dr. Bruno Platter OT a zástupci Německého řádu, Bouzov 23. května 2015