• Aktuality
• Aktivita řádu v ČR
• Historie řádu
• Patroni a světci
• Majetkoprávní nár.
• Galerie
• O řádu v médiích
• Literatura
• Naše aktivity
• Poptáváme
• Právní informace
• Odkazy
• Kontakt

† Řádový hrad Malbork (Marienburg) †

"Ex Luto Marienburg"

Autor: www.Deutscher-Orden.cz

---

Neneseme zodpovědnost za aktuálnost údajů, které se mohou průběžně měnit např. ceny, otevírací doba apod.
Kopírování, distribuce, uchovávání, přenášení, posílání či převádění celého obsahu nebo jakékoli jeho části třetí straně je výslovně zakázáno. Kromě toho, jednotlivé webové stránky www.Deutscher-Orden.cz mohou také obsahovat obrázky a/nebo texty, které jsou chráněny autorskými právy třetích osob.

Druhá světová válka

 S přestávkami se pokračovalo v rekonstrukci, ale snahy restaurátorů překazila 2. světová válka. Politická situace se v třicátých letech pro hrad nevyvíjela dobře a na hlavní věži se 1. května 1933 objevila vlajka třetí říše. Později hrad obsadila německá armáda a gestapo. NSDAP a SS nebo jejich důstojníci využívali hrad ke schůzkám, večírkům, slavnostem a přehlídkám. Tedy konaly se zde různé slavnosti za účasti nacistických pohlavárů. Od roku 1934 se začalo s výstavbou velkého amfiteátru na východní straně hradu. Bylo zde také v plánu vybudovat nacistické školicí středisko a to severovýchodně od hradu, ale to nakonec nebylo realizováno. Na hradě se taky nějaký čas angažovala německá mládež, což je patrné z fotografií. Dne 10. 9. 1941 navštívil hrad Adolf Hitler.

 Malbork nebyl nikdy dobit, ale byl téměř zničen za druhé světové války, jako většina staveb v Polsku. Již roku 1941 byl hrad postupně zabezpečován proti bombardování. V září 1944 byl proveden sádrový odlitek Madonny z kostela Panny Marie a demontována všechna okna s vitrážemi. Město Malbork a jeho okolí (tedy i částečně hrad) bylo bombardováno leteckými údery z Anglie. Jeden z prvních leteckých úderů na území Německa byl proveden dne 9. října 1943 a další pokračovaly od 4. dubna 1944. Dva piloti bombardéru B-17 zahynuli 9. dubna 1944 při startu na Malbork. V červnu 1944 začala německá armáda opevňování města a hradu a německé velitelství vyhlásilo nesmyslně "Festung Marienburg".

 Na přelomu roku 1944 / 1945 panovala krutá zima. Když se fronta v roce 1945 blížila, tisíce lidí vykopali a postavili bunkry a protitankové zákopy. Civilisté byli evakuováni s tím, že se do města vrátí zpět po jeho úspěšné obraně. Dvě německé divize pak bránily Malbork. Rudá armáda nejprve ostřelovala město těžkým dělostřelectvem. Na Malbork útočil 2. běloruský front a zajímavostí je i nasazení tanků M4 Sherman v jeho řadách.

 Při osvobození bylo město téměř zničeno. Velmi utrpěl i hrad. Zničeno bylo kolem poloviny jeho staveb. Malbork se tak stal smutnou součástí nacistické propagandy kdy během bitvy, od konce ledna do 9. března 1945 odolával osvobozující Rudé armádě. Na východní straně trpěl hrad nejvíce od ruských útoků. Byl tak zničen horní a střední hrad, z kostela zůstaly stát jen obvodové zdi. Ten měl ve výklenku 8 metrů vysokou a výjimečnou sochu-mozaiku Panny Marie s Ježíškem, osázenou barevným sklem. Zničena byla v březnu 1945 během útoku Rudé armády. (viz. výše, ale z historických důvodů je uvedeno i zde). Jednotlivé fragmenty se dochovaly s celkovou hmotností 15 tun. Hlavní věž hradu byla ustřelena počátkem února 1945, v místě kolem čtvrtého patra na první úrovni střechy kostela a ztratila cimbuří. Zcela byl zničen i presbytář, včetně téměř úplné devastace historického města. "Ušetřena" zůstala dolní část hradu, ale východní část byla vyhozena "do povětří". Zničení se odhaduje na 50 až 60%. V některých zdrojích i více (až 80%). Navečer 9. března 1945 je německým velitelstvím vydán rozkaz opustit hrad. Ustupující německá vojska ve 22.00 - 22.15 hodin zničila mosty. Jejich výbuch způsobil další chaotické ostřelování hradu ze strany Rudé armády. Po zabrání hradu Rudou armádou byla svévolně ničena nebo ukořistěna cenná zařízení, umělecká díla, muzejní sbírky a vědecká knihovna.
Polská místní správa převzala hrad od Rudé armády v květnu 1945.

Chronologie:
1. 5. 1933 obsazení hradu nacisty
10. 9. 1941 návštěva hradu Adolfem Hitlerem
1941 hrad postupně zabezpečován proti bombardování
9. 10. 1943 jeden z prvních leteckých úderů na území Německa
červen 1944 vyhlášen "Festung Marienburg"
září 1944 proveden sádrový odlitek Madonny z kostela Panny Marie, demontáž všech okenn s vitrážemi
25. 1. 1945 odlétá poslední civilní dopravní letadlo z místního letiště
27. 1. 1945 Rudá armáda vstupuje na okraje města
Konec ledna - začátek března 1945 - Rudá armáda čelí několika německým protiútokům, konstantní obléhání města a hradu
3. 3. 1945 Německá vojska zahajují ústup z hradu
9. 3. 1945 je osvobozeno město

Zde na začátku dobového videa je vidět boj o hrad:

 S Malborkem se pojí ještě další pohnutá událost a to nalezení masových hrobů.
Když se Rudá armáda v roce 1945 blížila k Malborku, obyvatelé byli požádáni, aby opustili město a dostali se do bezpečí. Mnohým se podařilo uprchnout, jiným se to nepovedlo. Město se hemžilo uprchlíky snažících se překročit řeku Nogat na jejich cestě na západ. Skupiny lidí uvízly v ulicích vedoucích k mostům, ve vlakovém nádraží, kde zoufale hledali poslední místa ve vlacích. Po odchodu posledních německých vojáků zde zbývající obyvatelé zůstali na vlastní pěst. Nejsou známy žádní přímí svědci od invaze Rudé armády ve městě.
"Boje byly velmi obtížné," říká dnes bývalý voják Rudé armády Victor Zalgaller, po válce matematik v Leningradě a nyní v důchodu v Izraeli. "Vzhledem k tomu, byly ve městě zřejmě zabity i ženy a děti."
Členové německého "Kampfgruppe Marienburgu", kteří byli několik týdnů na hradě, našli těla starších žen, všechny byly údajně zabité sekerou.
První výsledky tak naznačují, že němečtí civilisté, byli zabiti v důsledku posledních bojů a během několika prvních týdnů po převzetí Malborku Rudou armádou. Závěry polských a německých odborníků, naznačují, že by se mohlo jednat o 1.840 obyvatel bývalého německého města, kteří zemřeli v posledních měsících druhé světové války a kteří jsou stále dle oficiálních záznamů pohřešováni.

Masový hrob v Malborku byl objeven čistě náhodou při stavbě hotelu. Těla byla nalezena asi 300 metrů od středověkého hradu, jedné z největších turistických atrakcí v Polsku. Již v roce 1996 bylo objeveno 178 těl v areálu hradu. O devět let později bylo odborníky exhumováno dalších 123 mrtvých v bývalém příkopu u jižní hradební zdi. Mezi nimi bylo pět žen a šest dětí.

"Nemůžeme být lhostejní k tomu, co se tady stalo," řekl Radoslaw Gajc, rodák z Malborku a městský zaměstnanec. "Je to zřejmě velmi důležité a my k tomu přistupujeme s velkou vážností a respektem. Tito lidé zemřeli nelidským způsobem a byli také nelidsky pohřbeni, musíme je pohřbít s úctou. Osud těchto lidí je také součástí historie tohoto města!"
Prof. Ryszard Pawlowski z Ústavu soudního lékařství v Gdaňsku říká: "Neměli byste očekávat, že budou provedeny testy DNA. Náklady se mohou počítat v milionech Euro. Muselo by se pracovat s obrovským množstvím laboratoří po mnoho let."
Je tedy málo pravděpodobné, že se polské instituce budou zabývat těmito otázkami.

Celkově bylo nalezeno 2.116 těl, včetně 1.001 žen, 381 mužů a 377 bylo dětí. Ostatní nebylo možné přesně identifikovat. Do hromadného hrobu byla vhozena nahá těla, nenašlo se žádné oblečení, boty, pásky či brýle atd. Desítky z nich nesou stopy po průstřelu hlavy.
Následně byly ostatky pohřbeny buď v Malborku nebo na německém vojenském hřbitově ve Štětíně (Stettin).

Zemřeli před, během osvobození nebo později ? Nebo v důsledku epidemií tyfu, hladu a zimy ?
Byli to mrtví z domů a ulic města po bitvě, kterým bude přiznána alespoň tato forma pohřbu ?
Jsou oběťmi etnických Poláků - polské oddíly Rudé armády ?
Nebo jsou oběťmi jiného monstrózního zločinu ?

Jedna věc známá jistě je, že Malbork, německé město známé jako Marienburg, bylo pohlceno ve vlně násilí v roce 1945.

[8]  [10]