† Akce K a Nebát se krást (a nikdy nevrátit) ! †

13. 4. 2016

Dnes si připomínáme hlavní nezákonnou a násilnou Akci K (Kláštery), která byla uskutečněna v noci ze 13. na 14. dubna 1950 z rozhodnutí a pod vedením ÚV KSČ. Během akce ozbrojení příslušníci SNB, StB a oddíly Lidových milicí obsadili okolo půlnoci klášterní objekty v Československu. V obou etapách pak bylo v celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno nebo centralizováno 2376 řeholníků.
K této příležitosti zároveň zveřejňujeme:

Nebát se krást (a nikdy nevrátit)!

Vyslovuji nesouhlas a podiv nad stanoviskem českých státních orgánů, orgánů demokratického státu nad přístupem k navrácení majetku Německému řádu s odvoláním na konfiskační dekrety prezidenta Beneše č. 12 a č. 108.

Majetek dotyčného řádu byl pro protinacistický postoj a finanční i věcnou podporu budování pohraničních opevnění Československa ve Slezsku nejprve konfiskován hitlerovskou třetí říší. Na základě dekretu č. 5 prezidenta Beneše byl navrácen řádu a k jeho žádosti zřízena národní správa, protože řád nebyl schopen zajistit ochranu majetku, který byl protiprávně převáděn na jiné subjekty. Došlo i k pokusu provést konfiskaci majetku řádu, nikoli z iniciativy místních orgánů, ale z ministerstva zemědělství. Konfiskace byla vyhlášena, ale Německý řád se bránil soudně a konfiskace byla Nejvyšším správním soudem zrušena jako bezpředmětná 25. února 1948. Nezákonným zásahem komunistických orgánů bylo doručení rozsudku znemožněno a kauza předána k novému projednání jinému senátu Nejvyššího správního soudu. Při novém projednání 17. prosince 1948 byl vynesen stejný rozsudek, zrušením konfiskace, ke které nebyly věcné ani právní důvody.

Komunisty ovládané politické orgány, když zjistily, že právně nelze konfiskaci obhájit, zvolily administrativní postup, nedoručení rozsudku Nejvyššího správního soudu s tím, že bez doručení nenabyde zrušující rozsudek platnost. Tento stav trval do začátku 90. let, kdy řád podal k Městskému soudu v Praze určující žalobu. Tento soud sice neumožnil, vzhledem k tehdejšímu blokačnímu paragrafu na církevní majetek, jeho převzetí řádem, ale v rámci svého rozhodnutí doručil rozsudek o zrušení konfiskace majetku Řádu německých rytířů podle dekretů 12 a 108/1945 Sb. (Benešovy dekrety) z roku 1948. Je tedy třeba dívat se od doručení tohoto rozsudku Městského soudu v Praze na majetek Německého řádu tak, že jej nepřetržitě vlastnil a majetkem státu se nikdy nestal. Jeho převody na jiné subjekty jsou od počátku neplatné. Zejména to platí o převodech majetku od 90 let, (doručení zrušujícího rozsudku), o těch předchozích lze uvažovat, že byly provedeny v dobré víře.

Je skutečností, že Německý řád se po prvé světové válce změnil z řádu rytířského na řád kanovnický a špitální, jeho vojenská složka byla zrušena, duchovní a špitálnická zachovány. To ale pro orgány Československé republiky nebyl důvod ke zpochybňování právního kontinuity řádu. Současné zpochybňování právního nástupnictví lze chápat jen jako účelový manévr, způsobený postkomunistickým myšlením.

Je politováníhodné, že orgány demokratického státu obhajují zachování protiprávního stavu z doby komunistického režimu, dokonce v případě, který si netroufaly ani komunistické orgány právně obhájit a uchýlily se proto k administrativnímu, nezákonnému aktu zadržení doručení řádného rozsudku.
Lze takový stát vůbec považovat za demokratický?

Josef Pejřimovský

Zdroj: Monarchistický zpravodaj

DEUS † REX † PATRIA

Akce K a Nebát se krást (a nikdy nevrátit) !

Zpět na více zpráv.