† Akce K a Nebát se krást (a nikdy nevrátit) ! †
13. 4. 2016Dnes si připomínáme hlavní nezákonnou a násilnou Akci K (Kláštery), která
byla uskutečněna v noci ze 13. na 14. dubna 1950 z rozhodnutí a pod vedením ÚV
KSČ. Během akce ozbrojení příslušníci SNB, StB a oddíly Lidových milicí obsadili
okolo půlnoci klášterní objekty v Československu. V obou etapách pak bylo v
celém Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno nebo
centralizováno 2376 řeholníků.
K této příležitosti zároveň zveřejňujeme:
Nebát se krást (a nikdy nevrátit)!
Vyslovuji nesouhlas a podiv nad stanoviskem českých státních orgánů, orgánů
demokratického státu nad přístupem k navrácení majetku Německému řádu s
odvoláním na konfiskační dekrety prezidenta Beneše č. 12 a č. 108.
Majetek dotyčného řádu byl pro protinacistický postoj a finanční i věcnou
podporu budování pohraničních opevnění Československa ve Slezsku nejprve
konfiskován hitlerovskou třetí říší. Na základě dekretu č. 5 prezidenta Beneše
byl navrácen řádu a k jeho žádosti zřízena národní správa, protože řád nebyl
schopen zajistit ochranu majetku, který byl protiprávně převáděn na jiné
subjekty. Došlo i k pokusu provést konfiskaci majetku řádu, nikoli z iniciativy
místních orgánů, ale z ministerstva zemědělství. Konfiskace byla vyhlášena, ale
Německý řád se bránil soudně a konfiskace byla Nejvyšším správním soudem zrušena
jako bezpředmětná 25. února 1948. Nezákonným zásahem komunistických orgánů bylo
doručení rozsudku znemožněno a kauza předána k novému projednání jinému senátu
Nejvyššího správního soudu. Při novém projednání 17. prosince 1948 byl vynesen
stejný rozsudek, zrušením konfiskace, ke které nebyly věcné ani právní důvody.
Komunisty ovládané politické orgány, když zjistily, že právně nelze konfiskaci
obhájit, zvolily administrativní postup, nedoručení rozsudku Nejvyššího
správního soudu s tím, že bez doručení nenabyde zrušující rozsudek platnost.
Tento stav trval do začátku 90. let, kdy řád podal k Městskému soudu v Praze
určující žalobu. Tento soud sice neumožnil, vzhledem k tehdejšímu blokačnímu
paragrafu na církevní majetek, jeho převzetí řádem, ale v rámci svého rozhodnutí
doručil rozsudek o zrušení konfiskace majetku Řádu německých rytířů podle
dekretů 12 a 108/1945 Sb. (Benešovy dekrety) z roku 1948. Je tedy třeba dívat se
od doručení tohoto rozsudku Městského soudu v Praze na majetek Německého řádu
tak, že jej nepřetržitě vlastnil a majetkem státu se nikdy nestal. Jeho převody
na jiné subjekty jsou od počátku neplatné. Zejména to platí o převodech majetku
od 90 let, (doručení zrušujícího rozsudku), o těch předchozích lze uvažovat, že
byly provedeny v dobré víře.
Je skutečností, že Německý řád se po prvé světové válce změnil z řádu rytířského
na řád kanovnický a špitální, jeho vojenská složka byla zrušena, duchovní a
špitálnická zachovány. To ale pro orgány Československé republiky nebyl důvod ke
zpochybňování právního kontinuity řádu. Současné zpochybňování právního
nástupnictví lze chápat jen jako účelový manévr, způsobený postkomunistickým
myšlením.
Je politováníhodné, že orgány demokratického státu obhajují zachování
protiprávního stavu z doby komunistického režimu, dokonce v případě, který si
netroufaly ani komunistické orgány právně obhájit a uchýlily se proto k
administrativnímu, nezákonnému aktu zadržení doručení řádného rozsudku.
Lze takový stát vůbec považovat za demokratický?
Josef Pejřimovský
Zdroj: Monarchistický zpravodaj
DEUS † REX † PATRIA

Akce K a Nebát se krást (a nikdy nevrátit) !
Zpět na více zpráv.