† Řád pod ochranou, černý kříž na bílý plášť - 1196 †
21. 12. 2016Bulou Effectum justa postulantibus z 21. prosince 1196 J. S. Papež Celestine III. (1191 - 1198) bere Řád pod ochranu a propůjčuje mu černý kříž na bílý plášť, který členové Řádu dodnes nosí.
Jakmile ale teutonský Řád prokázal svoji sílu a životaschopnost, začali
templáři protestovat. Vadila jim totiž podobnost "jejich" červeného kříže na
bílém podkladě (výjimkou nebyl ani na černém podkladě) a stěžovali si až u
samotného papeže. Ten později spor předal jeruzalémskému patriarchovi, který
schválil teutonským rytířům jejich černobílé barvy. Celou kauzu obešel však tak,
že přikázal používat jiný materiál na řádové oděvy než lněné plátno, které
používali templáři.
Když Celestine III. 21. prosince 1196 zmíněnou bulou vytvořil ekvivalent k
Omne datum optimun a Christiane fidei religio, byly regulovány
práva a výsady Řádu i s ohledem na majetky vymykající se veškeré autoritě, které
byly tímto vzaty pod ochranu Apoštolského stolce. Představený má hodnost
preceptora, mimo laiků určených k obsluze nemocných, stali se řádnými členy Řádu
i kněží. Bratři mohli zakládat špitály a stavět kostely, nevztahovala se na ně
hrozba exkomunikace či interdiktu, vyhlášeného místními biskupy, a podobně.
Lazaretní bratrstvo se postupně přeměnilo na samostatný rytířský řád.
Téhož roku náleží k hlavnímu domu Akkonu pět dalších sídel ve Svaté zemi, v Gaze,
v Jaffě, Askhelonu (Askalon) a ve městech Rama a Zamsi. Od roku 1197 se Řád
usadil v Barlettě v jižní Itálii a v sicilském Palermu, odkud vyplouvala většina
poutníků mířících ke svatým místům Jeruzaléma.
Rytířstvím se k péči o nemocné a raněné přičítá tedy i povinnost ozbrojené
ochrany poutníků, rovněž obrana Svaté země a boj proti nevěřícím.
Zrovnoprávění Řádu 1221
Zpět na více zpráv.