† 1. 6. 2020 Pamětní den Německého řádu †
1. 6. 2020Dnes je pamětní den Německého řádu. Dne 1. června 1854 byly definitivně
schváleny Svatým stolcem nové stanovy:
Constitutiones Ordinis Sororum Caritatis Teutonici.
V souvislosti s tímto dnem jsou připomínáni v Řádu jeho osobnosti.
Významným reformátorem Řádu německých rytířů byl J. Exc. velmistr arcivévoda
Maxmilián Josef Rakouský-Este
(* 14. července 1782, Modena; † 1. června 1863, zámek Ebenzweier v Altmünster am
Traunsee).
Bývalý velekomtur z Frank, přijatý do Řádu v roce 1801, pasován na rytíře v roce
1804 se stal velmistrem 22. dubna 1835. Při jeho nástupu nebyl Řád v dobré
situaci. Měl všeho všudy pět rytířů, včetně jeho samotného jakožto velmistra. Na
generální kapitule konané ve Vídni 26. února 1839, nechal odhlasovat novou a
definitivní verzi řádových regulí - Kniha řádu čili Soubor nových pravidel,
stanov a předpisů Řádu německých rytířů (1606 - 1839), kterou schválil císař
dekretem z 16. července téhož roku. Oproti rytířské složce byla zdůrazněna
činnost kněží, řádových sester a charitativní působení tohoto společenství.
Obnoven byl institut milosrdných sester Panny Marie v Jeruzalémě, který zanikl v
17. století. Sestry, podle regulí zavedených v roce 1357 a obnovených v roce
1855, měly poslání pomáhat především nemocným a chudým. A tak byl 2. července
1841 v klášteře Lanegg v Lana u Meranu položen základní kámen. Sestry Sr. Agnes
Weber (pozdější představená v Opavě) a Sr. Dominika Tammerle složily do rukou
velmistra slavnou profesi. Duchovním vůdcem sester s titulem superiora byl 18.
září 1842 ustanoven P. Petr Paul Rigler OT.
1. července 1856 potvrdil papež Pius IX. pravidla institutu sester od německého
domu sv. Marie v Jeruzalémě a 15. prosince téhož roku rozhodla generální
kapitula Řádu německých rytířů o začlenění s vlastním pravidlem pod vedením
velmistra. Na konci 19. století tvořilo tuto instituci 216 sester shromážděných
ve společenstvích v Opavě, Bruntále, Lannegu (Lana) a Friesachu. Obnoveny rovněž
byly i kněžské konventy. Za jeho vedení bylo do Řádu přijato 54 bratří - kněží.
Velmistr Maxmilián Josef koupil roku 1837 zpět pro Řád hrad Sovinec a zahájil v
padesátých letech 19. století jeho přestavbu na kněžský seminář a klášter
redemptoristů. Roku 1837 rovněž rozmnožil řádové statky koupí panství Hrabyně,
Štítina a Smolkov. Po vzniku statut z roku 1840 byl zřízen mateřinec sester v
Bruntále (1841), v Opavě (1842) a v Andělské Hoře (1843) a mnoho dalších mimo
naše území. Filiálkou opavského mateřince byl od let 1856 - 1858 dům sester ve
Vrbně pod Pradědem. Do konce 19. století přibyl sestrám další dům v Dlouhé
Loučce (1890) a Bruntále (1900). Všude sestry rozvinuly velkou činnost školskou,
charitativní a sociální. Roku 1840 byly Řádu inkorporovány fary v Opavě,
Bruntále, Dlouhé Loučce, Bouzově, Rýžovišti, Staré Rudné a Andělské Hoře. V
letech 1862 - 1864 přibyl další dům sester v Rýžovišti.
Podporoval také jiné řády finančně nebo naturáliemi, jako jezuity, milosrdné
sestry, redemptoristy a chudé sestry od svatého Františka. Velmistrova
velkorysost hlavně umožnila výstavbu a chod četných špitálů, domovů důchodců a
klášterů, a otevírala tak cestu k onomu návratu k původnímu dobročinnému poslání.
Na pomoc velmistrovi byl přizván kněz a převor
P. Petr Paul Rigler OT
(* 28. června 1796 Sarntal; † 6. prosince 1873 Bolzano).
Ten byl významným spolu reformátorem Řádu, profesorem etické a pastorační
teologie, spirituálem v kněžském semináři v Tridentu, duchovním otcem obnoveného
institutu řádových sester Lana v Jižním Tyrolsku.
J. S. papežem Řehořem XVI. byl nazván "Andělem z Tyrol".
Na památku požehnaného působení P. Petra Paula Riglera OT byla zhotovena pamětní
deska, která je umístěna v kostele sv. Augustina na hradě Sovinci.
Jmenovat lze i další významné osobnosti Řádu např.
J. Exc. velmistry a arcivévody Maxmiliána Habsburského, Viléma Habsburského a
Evžena Habsburského etc.
"Naše milá Paní Jeruzalémská pod ochranu tvou se utíkáme: Oroduj za nás."
Zdroj a foto: Wikipedia, Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské, repro, Tomáš
Petr Both Fam. OT
Pamětní den Německého řádu
Zpět na více zpráv.